„Úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření lhůtu 60 dní. Pokud by se do té doby nevyjádřili, znamenalo by to automatický souhlas,“ řekla ministryně. Návrh na zavedení takzvané fikce souhlasu závazného stanoviska do stavebního zákona chce předložit vládě ještě na podzim a dodala: „Úředníci budou muset mít lhůty pro vyjadřování. Není možné, aby se třeba hygiena vyjadřovala dva roky, jiné úřady třeba dalšího tři čtvrtě roku a podobně. Podle našeho návrhu bude lhůta 60 dní. Pokud se úřad nevyjádří, má se za to, že souhlasí.“
• Průměrná doba mezi zahájením procesu EIA a jeho dokončením: 0,5 roku
• Průměrná doba mezi dokončením procesu EIA a vydáním ÚR: 1,7 roku
• Průměrná doba mezi vydáním ÚŘ a vydáním SP: 2,9 roku
• Délka trvání cyklu od zahájení EIA přes dokončení EIA, vydání ÚR a SP: 5,1 roku
• Předprojektová příprava: 1,7 roku
• Výstavba: 2 roky
Liknavost úřadů a nezávazné lhůty jsou podle většiny stavbařů, investorů i odborníků jednou z hlavních příčin neúměrné délky stavebního řízení. Podle loňských údajů Světové banky bylo Česko ve vyřizování stavebního povolení na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí. Na zahájení větších developerských projektů se v některých případech čeká až deset let.
Od začátku letošního roku v ČR platí novela stavebního zákona, která má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj ale pracuje na přípravě nového stavebního zákona. Jeho věcný záměr chce Dostálová předložit do října 2019. „Naší ambicí je jeden úřad, jedno razítko, jedno povolení,“ dodala ministryně. Podle ní bude třeba změnit 80 souvisejících zákonů.
Běh na deset let
Povolení rezidenčních developerských projektů zabere v Praze v průměru sedm let. Celkový proces od první fáze předprojektové přípravy do doby dokončení stavby pak trvá téměř 9 let. Do komplikovaného procesu navíc v jakékoliv fázi mohou vstoupit různé instituce a o řadu roků je zdržet. Úřady přitom bez jakýchkoliv sankcí nedodržují zákonem dané lhůty. To jsou zjištění Analýzy připravovaných projektů Deloitte.
„Za posledních deset let se doba povolování výstavby nových bytů významně prodloužila. Na trhu navíc často dochází k dalším nešvarům. Například nejsou dodržovány správní lhůty. Stále více se tak prohlubuje problém s nedostatkem nových bytů, které je možné na trhu vůbec nabídnout,“ říká Miroslav Linhart, partner a vedoucí oddělení nemovitostí společnosti Deloitte.
„Na schvalovací proces mají navíc vliv organizace, které mohou do jednání kdykoli vstoupit. Jedná se o takzvané privilegované žalobce, tedy dotčenou veřejnost, která hájí různé zájmy dle zákonem stanovených omezujících podmínek. Vedle nich jsou to i účastníci řízení podle stavebního zákona, zejména žadatelé a vlastníci sousedních pozemků,“ doplňuje Petr Hána, senior manažer ze společnosti Deloitte.
Než se kopne
Relativně dlouhá doba předchází zahájení samotného řízení. Investoři reálně zahájí povolovací proces až po několika letech od doby, kdy pozemek určený k výstavbě získali. V průměru je to 1,7 roku. V případě potřeby změny Územního plánu pak dochází k dalšímu výraznému zdržení. Jen v současné době Praha eviduje přibližně 400 žádostí o změnu Územního plánu, které nebyly projednány zastupitelstvem hl. m. Prahy. Většina z nich se přitom zastavila v rámci politického rozhodování.
