Požáry nejsou jediným důvodem pravděpodobného uvolnění měnové politiky, avšak jsou dalším podstatným argumentem pro něj. Klíčovým důvodem je slábnoucí spotřebitelská poptávka. Jenže požáry přispívají k dalšímu zhoršení spotřebitelské nálady a k dalšímu poklesu ochoty Australanů utrácet.
Škody, které živel páchá na životním prostředí, jsou obtížně – pokud vůbec – vyčíslitelné. Australské úřady ovšem uvádějí, že škody, jimž čelí australský turistický ruch, tamní zemědělství a maloobchod, se už nyní pohybují v rozmezí od 1,1 do 1,9 miliardy australských dolarů. Další půlmiliardu dolarů škod má na svědomí kouřový opar a smog, který v důsledku požárů zahaluje města tak, že se neblaze podepisuje na markantním snížení produktivity práce, maloobchodních výdajů, přičemž zároveň zhoršuje celkové zdraví a kondici obyvatelstva, což má pochopitelně též svůj ekonomický náklad.
Zvláště silně zasažené oblasti se v důsledku požárů mohou ekonomicky zotavovat dlouhé roky. Úřady odhadují, že v těchto oblastech poklesl místní hrubý produkt až o padesát procent. Jestliže dojde k vylidnění těchto míst, k plnému ekonomickému zotavení už nemusí dojít nikdy, neboť jednoduše budou chybět adresáti vládních podpůrných a sanačních programů.
Sanace a obnova zasažených oblastí ovšem obecně poněkud paradoxně přispějí k růstu hrubého domácího produktu, takže současný pokles budou do značné míry kompenzovat. Hrubý domácí produkt celé australské ekonomiky připraví požáry dle odhadu analytiků až o jedno procento jeho úrovně, zejména pak během prvního letošního čtvrtletí. Právě část této ztráty ale bude následně kompenzována v důsledku obnovy zasažených území. Jde o další příklad toho, že hrubý domácí produkt a míra jeho růstu jsou spíše ukazatelem ekonomické aktivity, než přímo blahobytu.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
