
Se jménem hlavního konstruktéra Ing. Jana Vlčka je neoddělitelně spojen vývoj cvičných proudových letadel v Aeru Vodochody. Ve své době byl členem tzv. ústřední konstrukce, tehdy sídlící ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Ten se zapojil do vývoje prvního tuzemského proudového letounu L-29 Delfín. V konstrukci Vlček dodržoval klasické postupy, ale uměl využít i inovativní technická řešení. Jeho síla ale podle pamětníků spočívala i v energickém vedení kolektivu.
„Zastupoval hlavní konstruktéry při jednání na oficiálních místech, prosazoval technická zlepšení, která sám navrhoval. Po dovedení prototypů do zkoušek a k vítězství v mezinárodním srovnání roku 1961 byl sám ustanoven hlavním konstruktérem,“ připomíná Vlčkovy přínosy Pavel Kučera z Aera Vodochody, který konstruktéra osobně pamatuje.
„Letoun L-29 při zavádění do sériové výroby v Aeru Vodochody a Letu Kunovice musel projít celou řadou dotažení konstrukčních řešení, která vedl právě pan Vlček,“ informoval Kučera. Následně byl Vlček hlavním konstruktérem při vývoji cvičného letoun nové generace L-39 Albatros.
Ten byl prvním typem cvičného proudového letadla druhé generace a jedním z prvních typů s dvouproudovým motorem. Po roce 1977 se vyráběl v početných sériích pro východoevropské, africké a asijské země. Celkem byl, v počtu cca 2 800 kusů, součástí letectev tří desítek států a zůstává i nyní nejpoužívanějším proudovým výcvikovým letadlem na světě.
Tento fakt sám o sobě vypovídá, že se Vlčkovi s jeho kolektivem podařilo vytvořit nadčasový stroj. Po Albatrosu byl ing. Vlček i u vývoje modernizované verze L-39MS s pohonnou jednotkou o vyšším tahu. V roce 1983 se dočkal startu prvního prototypu L-39MS X-21 (ještě s motorem AI-25TL, pozn. red.), ale na začátku následujícího roku v lednu po úrazu zemřel.