Z pohledu cirkulární ekonomiky mají papír a lepenka výjimečné postavení. Materiál lze opakovaně recyklovat, sběrná infrastruktura v Evropě je vybudovaná a spotřebitelé jsou zvyklí třídit.
I díky tomu patří papírové obaly s recyklační mírou přes 80 procent k nejúspěšnějším příkladům uzavřeného materiálového cyklu. Evropská unie přitom míří ještě dál. Podle návrhu nové legislativy má být do roku 2030 recyklováno minimálně 85 procent obalů z papíru a lepenky.
Vlnitá lepenka se tak stává nejen běžným obalovým materiálem, ale klíčovou součástí evropské strategie, jak dosáhnout emisní neutrality a snížit závislost na neobnovitelných zdrojích.
Zároveň ale začíná být zřejmé, že ani vysoká míra recyklace nezajistí dostatek druhotných surovin. Spotřeba obalů v Evropě dlouhodobě roste spolu s expanzí e-commerce a část sběrového papíru míří do Asie, kde po je něm vysoká poptávka.
Průmysl tak čelí nejen ekologickým výzvám, ale i otázce surovinové bezpečnosti – jak si udržet dostatek materiálu pro vlastní výrobu. To vytváří tlak na dostupnost surovin a nutí průmysl hledat nové způsoby, jak z každého kilogramu materiálu vytěžit maximum.
Firmy mohou tuto situaci vnímat jako příležitost k posílení efektivity a udržitelnosti. Digitalizace výroby, chytrý návrh konstrukcí a interní vývoj umožňují vyrábět efektivněji, s menším množstvím lepenky a menší ekologickou stopou a potažmo menší závislostí na dovozu druhotných surovin.
Obal už dávno není jen prostředek ochrany zboží, ale součást širšího systému cirkulární ekonomiky. Díky spojení ekologie, designu a průmyslové efektivity do jednoho celku obal přináší hodnotu nejen zákazníkům, ale i životnímu prostředí.
Evropský trh se bude muset v budoucnu více spoléhat na vlastní zdroje a efektivnější využívání materiálů. Právě vlnitá lepenka může být symbolem této změny – strategickým materiálem, který spojuje ekologii, inovaci a průmyslovou soběstačnost.
Autor je jednatel společnosti Thimm
(Redakčně upraveno)
