Příjmy z daní v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu

Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 miliardy korun. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 miliardy korun. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.
Komerční banka v letošním roce stále předpokládá deficit tuzemského státního rozpočtu ve výši 315 miliard korun. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Za meziročním zhoršením salda státního rozpočtu o 21,4 miliardy korun stály především vyšší výdaje. Ty vzrostly oproti loňsku o 178,3 miliardy korun (16,2 %). Na tom se podepsaly zejména nárůst sociálních výdajů, pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií, dražší obsluha státního dluhu a vyšší investice.

Meziroční růst příjmové strany táhnou prostředky z EU, pojistné a DPPO. Celkové příjmy od začátku roku byly meziročně vyšší o 157 miliard korun a relativně o 17,2 procenta. K nárůstu příjmů nejvíce přispěly prostředky z EU (50,8 mld. Kč), pojistné (33,3 mld. Kč), DPPO (33 mld. Kč), DPFO (15,5 mld. Kč), odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny (13,4 mld. Kč) a DPH (11,7 mld. Kč).

Inkaso DPH (meziročně vyšší o 5,9 %, pozn. aut.) z našeho pohledu indikuje, že reálná spotřeba domácností zůstává stále relativně utlumená, což patrně souvisí s předchozím propadem reálných mezd a přetrvávající vysokou mírou úspor. Na druhou stranu nárůst inkasa DPPO meziročně o 37 procent potvrzuje solidní ziskovost firem v loňském roce.

Naděje na splnění schváleného schodku ve výši 295 miliard korun v případě dodatečných úspor ještě žije. Bilance rizik schváleného rozpočtu je z našeho pohledu vychýlena spíše směrem k hlubšímu schodku. Oproti původnímu návrhu by měl totiž o téměř 20 miliard korun zvyšovat schodek nižší výběr z windfall tax (po započítání snížených výdajů na energetickou pomoc), na příjmové straně vypadlo dalších 50 miliardy korun z emisních povolenek.

U výdajů navíc došlo od června k další mimořádné valorizaci starobních důchodů (dodatečných 15 mld. Kč). Vyšší schválená dividenda z ČEZu spolu s výraznějším inkasem DPPO, pravděpodobně i DPFO a pojistným dokážou pokrýt pouze část těchto rizik. Ve výsledku tak v základním scénáři bez dodatečných úsporných opatření v letošním roce stále předpokládáme deficit státního rozpočtu ve výši 315 miliard korun.

Celkový deficit veřejných financí by měl letos podle naší prognózy dosáhnout 3,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Navržený konsolidační balíček následně v příštím roce přispěje ke zmírnění schodku státního rozpočtu do blízkosti 240 miliard korun, což odpovídá deficitu veřejných financí ve výši 2,3 procenta HDP.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena