Do dokumentu s názvem Základní evropské zájmy na zajištění komplexního, spravedlivého a trvalého míru a bezpečnosti kontinentu měla možnost nahlédnout rozhlasová stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio svoboda (RFE/RL), která o něm referovala na svém webu.
Zde si ho prostudovaly také Finanční a ekonomické informace (faei.cz). „Tento dokument podrobně popisuje ústupky, které by Rusko mělo učinit v probíhajících diplomatických rozhovorech s Ukrajinou, jež zprostředkovávají Spojené státy,“ konstatuje RFE/RL.
Jde samozřejmě jen o návrh, ale Kallasová si opravdu nebere ve svých maximalistických požadavcích servítky. S nadsázkou lze konstatovat, že požadavky komisařky Kallasové vůči Vladimiru Putinovi jsou tvrdší než pancíř ruských tanků útočících na Ukrajině.
Kallasová rozeslala návrh členským státům Evropské unie, takže jeho konečná podoba se může změnit. Mezi požadavky patří snížení počtu ruských vojáků a jejich stažení ze sousedních zemí, vyplacení reparací a potřeba demokratizace společnosti v Rusku.
„Dosažení míru není jen o tom, že Ukrajina ustoupí. Musíme také hovořit o tom, co musí udělat Rusko,“ připomíná Kallasová. Hned na úvod se konstatuje, že pokud by měla omezit počet svých vojáků Ukrajina nebo je dokonce z vybraných oblastí stáhnout, musí totéž učinit Rusko.
Požaduje také, aby nedošlo k žádnému „de iure“ uznání okupovaných ukrajinských území a aby tyto oblasti byly demilitarizovány. Navrhovaný dokument rovněž požaduje, aby Rusko napříště zastavilo dezinformační kampaně, sabotáže, kybernetické útoky, narušování vzdušného prostoru a zasahování do voleb na evropském území a v sousedních zemích.
Dalším požadavkem je, že v Bělorusku nebudou žádné jaderné zbraně a že ruská vojska opustí nejen Ukrajinu, ale také Moldavsko, Gruzii a Arménii. Pro připomenutí: Putinovi vojáci dlouhodobě působí v separatistických regionech, jako jsou Abcházie, Jižní Osetie či Podněstří.
V navrhovaném dokumentu Brusel rovněž odmítá plošnou amnestii za válečné zločiny, kterých se dopustily ruské jednotky na ukrajinském území. Požaduje také, aby měli vyšetřovatelé přístup na místa, kde existuje podezření ze spáchání válečných zločinů.
Co se týče válečných reparací, text evropské komisařky Kaji Kallasové konstatuje, že „Rusko musí kompenzovat a přispět k obnově Ukrajiny, za škody způsobené evropským státům a evropským společnostem a za ekologické škody, které způsobilo“.
Poslední část se týká domácí situace v Rusku, přičemž dokument požaduje svobodné a spravedlivé volby s mezinárodním dohledem, propuštění všech politických vězňů, návrat deportovaných civilistů a dětí, svobodu médií nebo zrušení zákona o zahraničních agentech.
Součástí je také výzva k ruským úřadům, aby byla zajištěna plná spolupráce při vyšetřování vražd opozičních lídrů Alexeje Navalného a Borise Němcova. Je to určitě velmi slušný základ pro jednání s Ruskem, v němž chce hrát Brusel významnější roli.
Otázkou samozřejmě je, jestli USA vůbec chce EU k jednání připustit, a co na evropské požadavky řekne Kreml v čele s Vladimirem Putinem. Dokument každopádně ukazuje, že Evropa umí být také dostatečně tvrdá.
