Trump testuje odhodlání Evropy pokračovat ve válce na Ukrajině

Donald Trump říká, že bude chtít po členských zemích NATO, aby dávaly na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Pro představu, pokud by tento požadavek platil už příští rok, bude Česko muset na obranu dávat místo nyní plánovaných zhruba 160 miliard korun přibližně 420 miliard Kč.
Donald Trump svým požadavkem zvýšení výdajů na obranu na obranu pět procent hrubého domácího produktu testuje skutečné odhodlání evropských politiků dále pokračovat ve válce na Ukrajině. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Donald Trump svým požadavkem zvýšení výdajů na obranu na obranu pět procent hrubého domácího produktu testuje skutečné odhodlání evropských politiků dále pokračovat ve válce na Ukrajině. Ilustrační foto: Depositphotos.com

To je nárůst o 260 miliard. Což dokonce o přibližně dvacet miliard převyšuje schodek státního rozpočtu, jak je na příští rok plánován. Vlastně se tak konečně ukáže, jaké je skutečné odhodlání českých i evropských politiků dále na Ukrajině válčit.

Pokud by totiž Česko mělo kvůli výdajům na zbrojení buď razantně, ve stovkách miliard omezit své výdaje jinde, nebo hospodařit s půlbilionovým schodkem, mohou se i nyní zdánlivě neochvějně odhodlaní podporovatelé pokračování války začít „cukat“. A začnou proto třeba podporovat rychlé ukončení bojů, byť pro Ukrajinu nevýhodné, a vytvoření „armády EU“, namísto NATO.

Protože různé fondy na poválečnou obnovu Ukrajiny, stejně jako peníze na potenciální „armádu EU“, by byly financovány z unijních rozpočtů, nikoli ze státních rozpočtů jednotlivých evropských zemí. A z unijních rozpočtů a z unijního půjčování tolik „krev neteče“, pokud vůbec. Jenže Trump fakticky žádá navýšení výdajů na obranu právě ve státních rozpočtech, nikoli v tom unijním.

Což je logické. NATO není EU. Trumpův plán je tedy docela mazaný, být odráží vlastně přirozený stav věci: Začněte konečně pořádně za válku na Ukrajině platit, podobně jako USA. Konkrétně českým politikům vlastně Trump říká: Zaplaťte o dalších 260 miliard ročně více, chcete-li bezpečnostní záruku NATO, tedy USA.

Navýšení budou muset pod pohrůžkou nadcházejícího amerického prezidenta uskutečnit i další země NATO, s výjimkou Polska, které pět procent HDP plánovalo na obranu dávat už před Trumpovým zvolením.

Takovéto navýšení se bude řadě evropských zemí NATO pochopitelně zajídat. Protože najednou budou muset na válku na Ukrajině a související zajištění bezpečnosti vydat daleko více ze svých státních rozpočtů. Už se nebudou moci spoléhat na rozpočet USA či na unijní půjčování, kde se zase vezou na hřbetu především Německa.

Uvidíme – a Trump s námi –, jak jaké míry svá silná slova na podporu Ukrajiny myslí vážně a zda jsou ochotni je podepřít také činy – tedy činem v podobě citelně navýšené platby z vlastního, státního rozpočtu. Uvidíme, zda to nakonec nejsou od evropských politiků ani tak slova silná, jako spíše jen silácká.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 2
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
  1. Jan Šnajdr

    Požadavek Trumpa je v podstatě logický. Amerika tu není od toho, aby zabezpečovala Evropě ochranu. Ty operetní armády, které máte si strčte za klobouk. Buď se budeme na obraně podílet společně, nebo ať si s Vámi, kdo chce, dělá co chce. Je to konec iluzí o hodném strýčkovi na oceánem, který je ochoten kdykoliv přijít a nás zachránit. Mladí počítačový a gaučový specialisté budou muset procitnout ze svého snu o síle NATO, budou muset obléci uniformu a sloužit v armádě.

  2. MV Martin Vlček

    Jednak by jsme měli plnit naše závazky vůči NATO. Na druhou stranu je otázka, opravdu by nám spojenci pomohli nebo by byl další Mnichov, že by nás zase obětovali?