Konec roku je obdobím dovolených, po nichž bychom se začátkem ledna měli vracet do zaměstnání odpočinutí a plní chuti do práce. Je to tak opravdu? V anketě, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI), jen 71 % respondentů potvrdilo, že si na dovolené skutečně odpočine. Naproti tomu pro 29 % účastníků ankety dovolená zdrojem odpočinku není.
Podle zákoníku práce mají všichni zaměstnanci nárok na minimálně 20 dní dovolené na zotavenou. Toto minimum podle odhadů poskytuje třetina zaměstnavatelů. Obvyklejší však bývá jeden týden dovolené navíc, toho si užívají necelé dvě třetiny zaměstnanců. Objevují se také první organizace, které chtějí zaměstnance motivovat dny volna nad tímto rámcem.
Často se jedná o věrnostní benefit. Patří sem i tzv. sickdays, obvykle jeden až pět dní ročně, kdy může zaměstnanec zůstat doma, aniž by navštívil lékaře, pokud se necítí dobře. Tento benefit je často poskytován v zahraničních firmách nebo státních organizacích, kde o jeho všeobecném zavedení rozhodla vláda v prosinci.
Podle výsledků průzkumu personálně poradenské společnosti Hays, jehož se zúčastnilo 300 osob zaměstnaných zejména ve středním managementu, pouze šest procent uvedlo, že se po dovolené cítí odpočatě a do práce se těší. Řada lidí má problém dostat se po dovolené do svého tempa a přivyknout opět pracovnímu procesu, to uvedlo 40 % zaměstnanců. Stres z pracovních úkolů a čekajících povinností dokáže zkazit návrat z dovolené 32 % dotázaných.
Asi třetina zaměstnanců se od pracovního života neoprostí ani ve dnech volna. Buď o dovolené pracují, nebo alespoň kontrolují služební e-maily. Lidé bývají během dovolené k zastižení buď na soukromých, nebo firemních mobilech, případně e-mailech. Pouze devět procent uvedlo, že nebývá k zastižení vůbec.
Dovolená však není jen o těšení a plánování programu volných dní, jak průzkum potvrdil. Pro 70 % respondentů je totiž nezbytné se na svou plánovanou nepřítomnost v práci připravit, a zůstat tedy před ní v práci přesčas. Také návrat z dovolené znamená často větší pracovní nasazení.
Během nepřítomnosti kolegové vyřizují pouze to nejnutnější a vše ostatní na zaměstnance čeká. Šťastných 13 % má za sebe zástup, který většinu agendy vyřídí, avšak pouze tři procenta dotázaných uvádějí, že se vracejí k čistému stolu. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných zůstávají opět po návratu z dovolené v práci přesčas, protože jejich pracovní záležitosti na ně čekají.
Zákon stanoví, že zaměstnanec má mít jednou za rok minimálně dva týdny volna vcelku. Ovšem 45 % dotázaných připouští, že čerpání takto dlouhé dovolené nebývá v jejich společnosti obvyklé. Více než 10 pracovních dní většina zaměstnavatelů poskytuje po domluvě, nicméně zaměstnanci o to žádají spíše výjimečně.
Pozor ale na nevybranou dovolenou. Téměř čtvrtina zaměstnavatelů totiž při standardní situaci převod dovolené do nového roku neumožní. V 70 % případů je možno převést omezený počet dní, které je třeba dočerpat například v průběhu prvního čtvrtletí. Vzácné je proplacení nevyčerpané dovolené, aniž by k tomu byl zákonný důvod. Převést či proplatit dovolenou si mohou nechat ti, kteří neměli možnost ji vyčerpat (např. těhotné ženy, matky na mateřské či dlouhodobě nemocní).
