Přesto se při jednáních s firmami a podnikateli opakují podobné obavy, že implementace nástrojů umělé inteligence je technicky příliš složitá, finančně náročná nebo že zaměstnanci nebudou schopni nové nástroje efektivně využívat. V praxi se ale ukazuje, že tyto bariéry už z velké části neplatí.
Většina lidí je dnes vystavena výrazné e-mailové zátěži. Průměrný zaměstnanec dle odhadů zvládne efektivně zpracovat zhruba 50 zpráv denně, do schránky mu jich ale často dorazí i více než 120. To vede pochopitelně k přetížení a také to omezuje čas, kdy se může věnovat soustředěné práci.
Jednou z cest, jak tuto zátěž snížit, je automatizace. Vhodnými kandidáty pro nasazení AI jsou především právě opakující se, tedy rutinní činnosti, jako jsou pravidelné týdenní reporty, zápisy z porad nebo základní analýzy dat. Umělá inteligence zvládá také úlohy vyžadující určitou míru kognitivního rozhodování, například návrh variant řešení, plánování či prioritizaci úkolů.
Průzkum MIT o stavu umělé inteligence v podnikání z minulého měsíce poukázal na překvapivou asymetrii. I když pouze 40 procent firem zakoupilo oficiální LLM licenci, více než 90 procent zaměstnanců používá AI pro svou každodenní práci. Rozdíl naznačuje, že zaměstnanci si jasně uvědomují hodnotu rychlých a flexibilních nástrojů, což může být podnětné i pro samotné firmy.
Důležité je mít vizi, ale také realistická očekávání
Častým jevem je, že firmy přistupují k zavádění umělé inteligence s nejasnou vizí a mnohdy nerealistickými očekáváními. Namísto postupné automatizace dílčích procesů, jako je třeba tvorba obsahu pro newslettery, se rovnou pouští do budování komplexních AI platforem nebo rozsáhlých integrací do CRM systémů, často bez využití externího partnerství.
Právě to má však až dvojnásobnou úspěšnost oproti internímu vývoji. Tento přístup nejenže generuje řadu chyb, ale ve výsledku paradoxně brzdí firmu v dalším rozvoji. Očekávání okamžitých a perfektních výsledků bez fáze důkladného testování, iterací a ladění výstupů je bohužel v praxi běžné.
Spustí se automatizace, a pak už nikdo výstupy dlouhodobě a systematicky nesleduje. Chybí průběžný monitoring výstupů a ověřování dat, což nevyhnutelně vede ke ztrátě přesnosti, poklesu kvality a situacím, kdy generované výsledky začínají být irelevantní až nesmyslné.
AI chatboti svou správnost a personalizovanost odpovědí zlepšují na základně pravidelného inputu dat a zpětné vazby, obdobně, jako se člověk učí prostřednictvím opakovaného procvičování a korekce chyb.
Jak se k tomu staví firmy
Z aktuálních dat technologické firmy Cisco o postojích CEO nejrůznějších firem po celém světě vyplývá jeden poměrně zásadní rozpor. Většina lídrů, konkrétně čtyři z pěti, plánují umělou inteligenci do svých firem zavést nebo rozšířit její využití a vidí v ní silný potenciál.
Ale jen dvě procenta z nich věří, že jsou na to jejich společnosti opravdu připravené. Podobné výsledky odráží i situace v Česku. Z více než dvou tisíc uskutečněných schůzek s českými podnikateli z malých a středních firem a živnostníky víme, že přibližně 32 procent říká, že už umělou inteligenci alespoň zkoušeli, ale v každodenní praxi ji používá jen kolem osmi procent.
Celosvětová čísla podle reportu MIT ukazují podobný trend. Přestože více než 60 procent firem zkoumalo enterprise AI systémy, pouze pět procent je reálně nasadilo do firemního provozu. Umělou inteligenci přitom už dávno nevyužívají jenom v technických oborech, do firemních procesů je zavedly i firmy, jako Pfizer, Barclays nebo Duolingo.
Umělá inteligence jako doplněk té lidské
Obavy u firem nejsou ale pouze o technologiích samotných. Mnoho podnikatelů se domnívá, že jejich oboru se automatizace netýká nebo že ještě není vhodná doba. Zároveň dojde také často na scénář, že firma AI nástroj nasadí, v praxi to však znamená, že využívá veřejnou verzi ChatGPT.
Nejčastější nedorozumění pramení z pocitu, že umělá inteligence není dostatečně přesná, nebo že může spíše přidělávat práci. Praxe ale ukazuje opak. Umělá inteligence primárně uvolňuje kapacitu tam, kde dnes firmy ztrácejí nejvíce času.
Podobně zavádějící je představa, že využívání základních chatbotů znamená, že má firma AI plně pod kontrolou. Ve skutečnosti jde jen o dílčí část celého ekosystému, který dokáže vnést přidanou hodnotu teprve tehdy, když je zaveden systematicky. Rozhodující proto není samotná technologie, nýbrž nastavení vedení firmy. Zda hledá důvody, proč věci nejdou, nebo příležitosti, jak je využít.
Autor je CEO společnosti Everbot
(Redakčně upraveno)
