V uplynulém roce se podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) narodilo 91,1 tisíce dětí, což je nejméně za posledních dvaadvacet let. Nebýt migrace, obyvatel České republiky by opět ubylo, protože loni umřelo 112,8 tisíce lidí.
Problém s nízkou porodností, respektive plodností ale není do značné míry v tom, že by české ženy děti nechtěly. Spíše se jim nedaří uskutečnit své plány a představy. Dokazuje to nejnovější výzkum Národního institutu SYRI, podle něhož to souvisí s pokračujícím trendem posunu rodičovství do stále vyššího věku, který v Česku odstartoval v 90. letec.
„Zjednodušeně řečeno, ženy podstatně později narození prvního potomka plánují a velmi často pak tento svůj plán nezvládnou naplnit. Pozdní časování mateřství je tak ovlivněno studijními a karierními ambicemi, partnerským životem, materiální situací a v neposlední řadě zdravotním stavem,“ uvedl institut.
Problém mladé generace
Odkládání rodičovství je přitom stále výraznější a je patrné zejména u mladé generace. Jde o to, že v české populaci neodpovídá konečný počet dětí narozených jedné ženě samotným reprodukčním záměrům.
„Podle našich zjištění k tomuto rozdílu mezi plánem a realitou dochází i u samotného časování narození prvního potomka, a to hlavně u mladších generací,“ konstatovala Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.
Skutečnost, že současné ženy mají děti výrazně později než starší generace, je podle ní zapříčiněna dvěma faktory. „Ženy podstatně později narození prvního potomka plánují a velmi často pak ten svůj plán nezvládnou naplnit a odkládají pak rodičovství už proti své vůli,“ uvedla vědkyně.
Později narozené děti
Své tvrzení doložila na výsledcích průzkumu, kterého se zúčastnilo 1 041 žen. Z nich 16 procent uvedlo, že se jejich první dítě narodilo dříve, než bylo plánováno. Dalším 43 procentům se narodilo podle plánu a 41 procent žen přiznalo, že se jejich potomek narodil později, než bylo plánováno.
Podíl žen, kterým se narodilo jejich první dítě později, než bylo plánováno, se lišil napříč generacemi. „Zatímco u žen narozených v letech 1966 až 1970 uvedlo pouze 27 procent, že se jejich první dítě narodilo později, než plánovaly, u nejmladší sledované generace žen narozených v letech 1983 až 1990 to bylo již 55 procent,“ upozornila Slabá.
Nejstarší skupina žen, které rodily později, než plánovaly, vykazovala časový rozdíl mezi plánem a skutečným narozením prvního dítěte pouhé dva roky, zatímco u skupin žen narozených v obdobích 1971 až 1976 a 1977 až 1982 to bylo už pět let. Výsledky průzkumu zveřejnil prestižní Cambridge University Press.
Nesplněné reprodukční plány
Rozdíl v plodnosti, který udává poměr mezi plánovaným a skutečným počtem narozených dětí, lze podle vědkyň z Národního institutu SYRI vysvětlit posunem rodičovství do vyššího věku. Ale to platí jen z části. Je totiž také spojen s nedosažením zamýšlených reprodukčních plánů.
Nejvíce k nechtěnému odkladu narození prvního dítěte přispívají důvody, které souvisejí s partnerským životem, a zdravotním stavem.
„Podstatnou roli by zde ale mohla sehrát větší informovanost mladších generací, které jsou sice dobře seznámené se skutečností, jak bránit nechtěnému otěhotnění, ale již v menší míře jsou si vědomy překážek, kterým mohou v oblasti reprodukce v budoucnu čelit,“ řekla Jitka Slabá.
Dodala, že na posunování věku, kdy chce mít žena první dítě, se podílejí rovněž studijní a kariérní ambice. „Zde je určitě prostor, jak by bylo možné ženám tento přechod do rodičovství usnadnit, ať už větší podporou pro kombinaci vysokoškolského studia a rodičovství, tak stabilní a dostupnou nabídkou služeb, umožňující realizaci v zaměstnání v kombinaci s péčí o děti,“ doporučila Slabá.
Česko zachraňují migranti
Už citovaný Český statistický úřad uvedl, že v roce 2023 se počet obyvatel České republiky zvýšil ze zhruba 10,8 milionu na 10,9 milionu. Jenže zatímco přirozenou výměnou (počet narozených a zemřelých, pozn. red.) ubylo 21,6 tisíce lidí, díky zahraniční migraci naopak přibylo 94,7 tisíce obyvatel.
Populace České republiky se tak v uplynulém roce rozrostla o 73 tisíc lidí a na konci roku zahrnovala téměř 10 milionů 901 tisíc osob. „Veškerý přírůstek obyvatel v roce 2023 zajistilo 95tisícové kladné saldo zahraničního stěhování. Do Česka se z ciziny přistěhovalo 141,3 tisíce osob – ve srovnání s rokem 2022 o šedesát procent méně,“ sdělila Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Vysvětlila, že za poklesem stojí zejména mírnější příliv uprchlíků z Ukrajiny. Naopak 46,6 tisíce osob v roce 2023 svůj pobyt v Česku ukončilo. „I v tomto případě představovaly významnou část migrantů osoby s dočasnou ochranou uprchlíka,“ konstatovala Němečková. Počet vystěhovalých byl meziročně více než dvojnásobný.
