Studie „Ruce a mozky českých žen stále nevyužity“ mapuje celoživotní profily zaměstnanosti a odpracované doby českých žen v letech 2000 až 2019. Jaké jsou základní závěry analýzy?
Průměrná odpracovaná doba českých žen zhruba do pětadvacátého roku života roste, i když se pohybuje lehce pod průměrem zemí Evropské unie. Růst podle studie souvisí s tím, jak absolventky škol postupně vstupují na trh práce.
V této nejmladší věkové skupině se zároveň projevuje prodlužující se doba studia žen, což způsobuje, že nastupují do práce o něco později. Zatímco v roce 2000 studovalo ve věku 22 let asi dvacet procent žen, v roce 2019 už to bylo celých čtyřicet procent.
Propad odpracované doby
V pozdějším věku se růst odpracované doby žen v EU zpomaluje, v některých zemích se zastavuje a v České republice se dokonce propadá. Podle studie to má jednoznačnou souvislost s mateřstvím, fungováním trhu práce a nastavením systému podpory rodičovství v jednotlivých zemích.
Vědci upozorňují, že Česko dlouhodobě patří k zemím s největším propadem zaměstnanosti žen ve věku 25 až 34 let. Důsledkem toho je nevyužitá kapacita poměrně vzdělané a produktivní pracovní síly českých žen, která by na trhu práce našla uplatnění.
„Propad zaměstnanosti v období mateřství se dále promítá i do relativně nízkých důchodů českých žen a významně ovlivňuje jejich schopnost kariérního postupu, což se odráží ve výrazně nižších platech oproti mužům,“ konstatoval spoluautor studie Daniel Münich.
Osmiletý posun mateřství
Z celoživotních profilů zaměstnanosti vyplývá, že se období typické pro mateřství a rodičovství menších dětí posunulo zhruba o osm let. Zatímco v roce 2000 byl největší propad pracovního zapojení žen ve věku 25 až 29 let, v letech 2010 až 2019 byl tento propad až okolo třiceti až čtyřiatřiceti lety.
„Posun věku mateřství mimo jiné úzce souvisí s rostoucí úrovní vzdělanosti v posledních dekádách. Vysokoškolsky vzdělané ženy odcházejí na mateřskou v pozdějším věku než ženy s maturitou a ve výrazně vyšším věku než ženy bez maturity,“ poznamenal druhý spoluautor studie Jakub Grossmann.
Po období typickém pro mateřství a rodičovství se pracovní zapojení českých žen opět zvyšuje a po padesátém roce života je dokonce vyšší než průměr v EU. Klesat opět začíná až s blížícím se věkem odchodu do starobního důchodu.
Podle studie je tedy zřejmé, že pro lepší využití pracovního potenciálu českých žen by měla být přijata opatření, která by ženám umožnila skloubit pracovní a rodinný život. Příkladem takových opatření je lepší dostupnost předškolních zařízení či podpora částečných úvazků.
Nižší platové ohodnocení
Mateřství má ještě jeden negativní věd, jak ho ve studii z konce loňského roku popsala mezinárodní studie, na níž se podílela i socioložka Alena Křížková z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Ukázala, že platy mužů a žen v České republice se liší nejen při porovnání průměrného ročního výdělku, kde muži berou o 24 procent více než ženy, ale také při porovnání výdělku na stejné pozici. Tam jsou platy mužů vyšší o 12 procent.
Rozdíl v platech v Česku podle vědců souvisí právě s mateřstvím a kariérní pauzou u žen, ale i s nedostupností zařízení péče o nejmenší děti nebo malou podporou sdílení rodičovské mezi partnery.
Mezinárodní tým vědců zkoumal rozdíly v odměňování mužů a žen ve věku 30 až 55 let v patnácti zemích. Až dosud považovali vědci za důvod rozdílu v průměrných platech mužů a žen fakt, že muži častěji pracují v lépe placených zaměstnáních a na pracovištích s vyšší průměrnou mzdou.
„My jsme však zjistili, že rozdíly v rozmístění žen a mužů na trhu práce a rozdíly v ohodnocení různých zaměstnání a typů práce jsou pouze polovinou problému. Druhou polovinu představuje rozdíl ve výdělcích žen a mužů, kteří vykonávají stejnou práci na stejném pracovišti. Nerovné odměňování žen a mužů za stejnou práci je stále velmi významnou příčinou gender pay gap, a to platí pro všechny sledované země,“ uvedla Alena Křížková.
Celkový rozdíl v ročním výdělku mužů a žen se pohyboval od devíti procent v Maďarsku po 26 procent ve Spojených státech nebo 33 procent v Jižní Koreji. V Česku dosáhl 24 procent. Výrazné jsou ale odlišnosti ve výši platu u mužů a žen, kteří pracují na stejné pozici na stejném pracovišti.
Nejmenší rozdíl je ve Francii, kde muži vydělávají o šest procent víc, a v Dánsku, kde rozdíl dosáhl sedmi procent. Ve Spojených státech je rozdíl 13 procent a v Japonsku 23 procent. V České republice tento rozdíl dosáhl 12 procent.
A je to tak dobře. Je vidět, že jsme v tomto směru nejvyspělejší stát v Evropě a nejspíš na světě. Mateřství je ta nejdůležitější práce v životě ženy.
A čím to asi tak bude? Dnes každý musí jít na výšku, aby se mohl chlubit titulem. Proto univerzity chrlí stovky lidí, kteří jsou stejně nepoužitelní. Navíc je tolik zbytečných oborů… Když každý musí studovat výšku, je logické, že ženy budou rodit později… A schválně: kolik lidí vystudovalo výšku např. před 30 lety?
Tyto mladé holky na mateřské nedostane do práce ani párem koní. Dítě „upichnou“ k babičce a jedou po nákupech. Tady v okolí to dělají téměř všechny holky na mateřské dovolené…..
Ve světě jsou zařízení, kam dát i malé dítě a rodinu to neruinuje. Po zrušení jeslí za rozumnou cenu je pro spoustu žen výhodnější být s dítětem doma. Systém u nás zavedený je zvrhlý.