Pro srovnání – zadlužení USA se pohybuje kolem 124 procent HDP a Německa přibližně 65 procent HDP. Tento extrémní dluh je výsledkem desetiletí rozpočtových deficitů, stárnutí populace a dlouhodobé stimulace ekonomiky prostřednictvím fiskálních i měnových nástrojů.
Nyní se zdá, že japonská ekonomika vstupuje do složitějšího období – doslova napumpovaná veřejnými dluhy. Přestože velkou část japonského dluhu drží domácí investoři, zejména centrální banka (BoJ), která má ve své bilanci přes 52 procent všech vydaných dluhopisů, otázky ohledně udržitelnosti tak rozsáhlé dluhové zátěže přetrvávají.
Zvlášť rizikovou se situace stává v případě dalšího růstu úrokových sazeb nebo poklesu důvěry investorů. Náklady na tzv. obsluhu dluhu – i při stále relativně nízkých sazbách – výrazně zatěžují veřejné finance a omezují prostor pro budoucí investice či reakce na ekonomické šoky.
Jak ukázala zkušenost z dluhové krize v eurozóně mezi lety 2010 až 2015, vývoj se může snadno dostat do neudržitelné spirály. Stabilizace situace na dluhopisových trzích bývá velmi obtížná a ani výrazné reformy v oblasti veřejných financí často nepřesvědčí trhy dostatečně.
Analytici proto v těchto souvislostech často používají pojem „sebenaplňující proroctví“, kdy rostoucí obavy vedou ke zvyšování výnosů, zhoršení úvěrového ratingu a dalšímu zhoršení situace.
Aukce 20letých a 40letých japonských státních dluhopisů z května 2025 skončily nejslabší poptávkou za posledních 10 až 12 let. Výnosy 40letých dluhopisů vzrostly po aukci o pět bazických bodů na 3,335 procenta, zatímco výnosy 30letých vzrostly o sedm bazických bodů.
Tyto výsledky potvrzují, že trh vyžaduje vyšší rizikovou prémii za držbu dlouhodobého japonského dluhu. Investoři ztrácejí ochotu nakupovat za současných podmínek, zvláště v situaci, kdy centrální banka Japonska postupně omezuje své nákupy. Nízká likvidita japonského dluhopisového trhu znamená, že i relativně malé objemy mohou vyvolat výrazné cenové výkyvy.
Závěrem lze konstatovat, že japonský dluhový problém má i globální přesah, který se může dotknout stability amerického dluhopisového trhu. Pokud by došlo k odlivu japonských investorů, mohlo by to zasáhnout i specifické obchodní strategie, jako jsou basis trades nebo asset swap spready.
Ty spoléhají na stabilní poptávku po amerických státních dluhopisech. V případě náhlého poklesu jejich likvidity nebo nárůstu výnosů by mohly být tyto pozice nuceně uzavírány, což by mělo dopad i na repo trh a krátkodobé úrokové sazby.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
