Proč se v rámci diverzifikace zaměřit na Asii?

Navzdory tomu, že Asie stojí za 60 procenty globálního růstu hrubého domácího produktu (HDP), zůstává v portfoliích mnoha investorů výrazně podvážená. Zatímco americké akcie se obchodují za prémiové valuace a evropské indexy hledají nový impuls, Asie nabízí nejen růstový potenciál, ale také strukturální diverzifikaci.
Index MSCI World má v rozvinuté Asii alokaci jen kolem osmi procent, z čehož většinu tvoří Japonsko, a úplně ignoruje Čínu, Indii, Tchaj-wan a Koreu. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Index MSCI World má v rozvinuté Asii alokaci jen kolem osmi procent, z čehož většinu tvoří Japonsko, a úplně ignoruje Čínu, Indii, Tchaj-wan a Koreu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Japonsko: Korporátní reformy, návrat výroby a investice do obrany

V japonské korporátní kultuře probíhá tichá revoluce. Tokijská burza tlačí firmy k efektivnějšímu využití kapitálu, vyšší návratnosti pro akcionáře a transparentnějšímu reportingu. Výsledkem jsou rekordní dividendy, vyšší objemy zpětných odkupů a růst ROE (rentabilita vlastního kapitálu, pozn. red.).

Další podpůrné faktory:

  • Reshorování: Diverzifikace globálních dodavatelských řetězců přivádí zpět do Japonska pokročilou výrobu – zejména v oblasti polovodičů a komponentů pro elektromobily.
  • Obchod s USA: Nový rámec obchodních vztahů mezi USA a Japonskem stanovil strop na cla ve výši 15 procent (oproti dříve hrozícím 25 %, pozn. aut.), což je výrazně příznivější než podmínky pro většinu ostatních ekonomik.
  • Výdaje na obranu: Rostoucí rozpočty na bezpečnost – včetně investic do letectví a kybernetické bezpečnosti – podporují poptávku po obranných a průmyslových technologiích.

Pro zahraniční investory představuje Japonsko trh s vysokou likviditou, silnými globálními značkami (Sony, Nintendo, SoftBank), lídry v automatizaci (Keyence) a výrobci polovodičového vybavení (Tokyo Electron). Slabší japonský jen (JPY) navíc zvyšuje atraktivitu jak pro exportéry, tak pro investory ze zón dolar/euro.

Čína: Škálování inovací

Pohled na Čínu jako na „továrnu světa“ už neodpovídá dnešní realitě. Země se transformuje v globálního inovátora – od elektromobilů přes zelené technologie až po infrastrukturu umělé inteligence (AI) – s mohutnou podporou státem koordinovaných zdrojů.

Na čem Čína staví:

  • Data: Díky více než miliardě uživatelů chytrých telefonů ve vysoce centralizovaném systému mají čínští vývojáři AI přístup k jednomu z největších a nejintegrovanějších datových souborů na světě.
  • Energie: Čína minulý rok spustila 10 nových jaderných elektráren a dalších 10 má ve výstavbě – což poskytuje stabilní nízkouhlíkový základ pro energeticky náročné technologie.
  • Talent: Podle Světového ekonomického fóra je 47 procent špičkových světových výzkumníků v oblasti umělé inteligence dnes v Číně.
  • Výpočetní výkon: Přestože americké čipy stále vedou ve výkonu, čínští výrobci rychle dohánějí náskok prostřednictvím domácího vývoje a alternativních architektur.
  • Regulace: Přes 250 standardů v rámci AI regulace zajišťuje, že vývoj probíhá bezpečně, eticky a v souladu s národními prioritami.

Od výrobců elektromobilů (BYD, NIO) přes AI hardware (Hua Hong, SMIC) až po digitální giganty (Tencent, Alibaba) se čínský ekosystém inovací rychle přibližuje americké konkurenci. Valuace stlačené geopolitikou a regulací přitom otevírají atraktivní vstupní body pro selektivní investory.

Indie: Digitální demografická dividenda

Indie spojuje velikost čínské spotřebitelské základny s demokratickým řízením a růstovým modelem postaveným na technologiích. Rozhodující je demografie – rostoucí pracovní síla a střední třída navyšují výdaje na finance, cestování i digitální produkty.

Klíčová témata:

  • Digitální infrastruktura: Celonárodní digitální identita a okamžité platby zlevňují a urychlují pohyb peněz, což živí fintech sektor.
  • Výroba: Globální firmy diverzifikují výrobu směrem do Indie, což zvyšuje průmyslovou produkci i exporty.
  • Městská infrastruktura: Investice do bydlení, dopravy a energetiky vytvářejí víceroční růst napříč sektory.

Mezinárodní investiční expozici nabízejí firmy, jako Infosys, Tata Consultancy Services, HDFC Bank, ICICI Bank, Tata Motors a Dr. Reddy’s Laboratories.

Tchaj-wan a Korea: Srdce AI hardwaru

Zatímco USA staví platformy pro umělou inteligenci, Tchaj-wan a Korea dodávají komponenty, bez kterých se tento ekosystém neobejde.

  • TSMC (Tchaj-wan) dominuje pokročilé výrobě čipů pro Nvidii, Apple i AMD.
  • Samsung Electronics a SK Hynix (Korea) vedou v oblasti paměťových čipů klíčových pro zpracování AI dat.

Oba trhy zároveň těží z trendů reshorování a „friend-shoringu“, kdy Západ hledá spolehlivé dodavatelské řetězce pro kritickou technologickou infrastrukturu.

Pasivní přístup nestačí

„Světový“ ETF (burzovně obchodovaný fond, pozn. red.) není celý svět. Index MSCI World Index poskytuje investorům přibližně 8% expozici vůči rozvinuté Asii (Japonsko ~5 %, Austrálie/Hongkong/Singapur/Nový Zéland v nízkých jednociferných hodnotách, pozn. aut.) a 0% expozici vůči Číně, Indii, Tchaj-wanu a Koreji.

To je výrazný nesoulad s ekonomickou váhou Asie, která představuje přibližně 40 procent světového HDP a přispívá přibližně 60 procentům k růstu. To naznačuje, že investoři, kteří se spoléhají pouze na pasivní globální trackery, jsou systematicky nedostatečně exponováni vůči růstu a roli Asie v AI revoluci.

Jak Asie diverzifikuje portfolia

Začlenění Asie do evropského nebo amerického portfolia přináší:

  • Indexový nesoulad: MSCI World má jen 8% váhu Asie, zatímco Asie tvoří 40 procent světového HDP a 60 procent globálního růstu.
  • Ekonomické cykly: Asijské růstové motory (např. domácí spotřeba v Indii, exportní výroba na Tchaj-wanu, inovace v Číně) nejsou synchronizované se západními cykly.
  • Měnová expozice: Přístup k jenu, čínskému jüanu, indické rupii a korejskému wonu může pomoci vyvažovat volatilitu eura.
  • Sektorové složení: V Asii dominují polovodiče, elektromobily, zelené technologie a rychle rostoucí spotřebitelské trhy – oblasti podvážené v evropských indexech.
  • Valuace: Mnohé asijské trhy se obchodují s diskontem vůči USA, což nabízí atraktivní vstupy pro dlouhodobé investory.

Rizika, která je třeba zvážit

  • Politická a celní rizika: Postoj USA k obchodu se může rychle měnit, což vytváří nejistotu pro asijské vývozce.
  • Geopolitické napětí: Potenciální konflikty – např. kolem Tchaj-wanu nebo technologické rivality mezi USA a Čínou – mohou narušit obchod i tok kapitálu.
  • Kurzové a úrokové divergence: Asijské měny mohou být volatilní, zejména pokud se měnová politika Západu a Východu rozchází.
  • Regulační rizika v Číně přetrvávají: Změny v technologické politice, správě dat či kapitálových trzích mohou dál tlačit na valuace a sentiment investorů.

Asie by pro globální investory neměla být jen taktickou sázkou – jde o strategickou alokaci. Nabízí necyklické růstové příběhy, měnovou diverzifikaci a sektorové expozice, které západní trhy často postrádají. Pasivní globální indexy realitu Asie neodrážejí. Kdo chce těžit z asijského růstu, musí do něj investovat cíleně.

Autorka je hlavní investiční stratéžka Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena