Pojďme se ale nejprve podívat na vývoj směnného kurzu japonského jenu. Japonský jen je pověstný svou poměrně častou volatilitou a faktem je, že běžný smrtelník nemá příliš velký přehled o tom, kolik vlastně jen stojí. Hodnota japonského jenu se nejčastěji vyjadřuje vůči americkému dolaru. To plyne z faktu, že Spojené státy patří dlouhodobě k nejvýznamnějším obchodním partnerům Japonska.
Hodnota japonského jenu v posledních letech vůči americkému dolaru spíše klesá. Ještě před pěti lety bylo možné americký dolar pořídit za přibližně 109 jenů, na začátku letošního léta to už bylo mírně přes 160 jenů.
Takové oslabení se dá vysvětlit rostoucí důvěrou v americkou ekonomiku, kdežto ekonomika japonská se již nejméně poslední dvě dekády není schopna vymanit z problémů, jimž čelí – tedy stagnaci a v posledních letech také nezvykle vysoké míře inflace.
Japonské hospodářství dlouhodobě čelí negativnímu trendu, kterým je demografické stárnutí. Japonsku tak chybí, a stále chybět bude, pracovní síla, což se bude projevovat spíše hospodářskou stagnací. Zároveň se bude zvyšovat podíl seniorní populace, což bude vytvářet tlak na veřejné rozpočty, a to zejména na sociální výdaje a výdaje na zdravotnictví.
A rostoucí poptávka po ošetřovatelském personálu bude dále z trhu práce odsávat pracovní sílu, která by se jinak mohla ve větší míře zapojit do jiných produktivnějších odvětví. Japonsko se tak do jisté míry stane jakousi laboratoří, na které budou moci zejména země západní Evropy pozorovat, jaké má dopady demografické stárnutí.
Japonská měna, jen, v posledních týdnech výrazně posílila, a to až ke 140 jenům za dolar, což bylo zapříčiněno již druhým letošním zvýšením úrokových sazeb japonskou centrální bankou. Zejména druhé sešlápnutí měnově-politické brzdy nebylo trhy očekáváno, a tak došlo k určitému otřesu, který se přelil i na akciové trhy.
Pro běžného středoevropského investora je tedy spekulace na vývoj směnného kurzu jenu poměrně riskantním byznysem. O něco větší jistotu ale může představovat investice do akcií japonských společností, a to i přes zmíněné dlouhodobé makroekonomické trendy.
V tomto případě je na výběr prakticky ze tří strategií: Investice do akciového indexu tokijské burzy Nikkei 225, investice do akcií tradičních japonských společností, investice do akcií rychle rostoucích japonských společností.
Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 se skládá z 225 titulů, které tvoří páteř japonského byznysu. Investice do akciového indexu do určité míry eliminuje rizika přílišné investiční specializace na jedno nebo jen velmi málo odvětví, a to z jednoduchého důvodu: V akciovém indexu jsou zastoupena prakticky všechna odvětví.
Index Nikkei 225 za posledních pět let zhodnotil téměř o 85 procent. To se může jevit jako poměrně chabá výkonnost, ovšem v porovnání například s americkým indexem S&P 500 jde o solidní výsledek, neboť index S&P 500 za stejné období přidal „jen“ asi 92 procent. Samozřejmě i zde platí, že do indexu Nikkei 225 lze investovat pouze prostřednictvím ETF fondu, jenž skladbu indexu kopíruje.
Pokud se budete držet strategie investování do akcií tradičních japonských firem, může vám pomoci nejen jejich všeobecná známost, ale také například jejich tržní kapitalizace. Momentálně je nejhodnotnější japonskou společností automobilka Toyota s více než 250 miliardami dolarů. V první pětce najdeme ještě společnosti Mitsubishi UFJ Financial, Sony, nebo Hitachi.
Z těchto jmenovaných si největší zhodnocení za posledních pět let připsala společnost Hitachi (364,3 %), následována společnostmi Mitsubishi UFJ Cinancial (194,8 %), Sony (128,1 %) a Toyota (89,9 %).
Třetí zmíněnou strategií může být zaměřit se na rychle rostoucí společnosti. Zde se nabízí zaměřit se na jejich výkonnost od počátku letošního roku. Tomuto žebříčku vévodí společnost Fujikura, která se zabývá vývojem a výrobou elektrických zařízení nebo komponentů energetických a telekomunikačních systémů. Její akcie od začátku letošního roku zpevnily o více než 255 procent.
Následují společnosti Mitsubishi Heavy Industries Ltd (129,8 %), IHI Corporation (119,2 %) nebo Japan Steel Works Ltd. (79,4 %). Ve všech případech jde ale o společnosti, jejichž váha v indexu Nikkei 225 dosahuje jen několik setin až desetin procenta. Je proto nutné k investicím do těchto společností přistupovat s vysokou mírou obezřetnosti a sledovat vývoj jejich akcií prakticky na denní bázi.
V neposlední řadě je třeba připomenout, že při investování do japonských aktiv je nutné počítat s kurzovým rizikem. Jak již bylo uvedeno výše, japonský jen je poměrně volatilní měnou, což může výnosnost konkrétní investice výrazně ovlivnit, a to oběma směry.
I zde platí, že investovat na vlastní pěst je přece jen o něco více „adrenalinovým sportem“ než investice skrze investiční fondy, které se zaměřují na vládní dluhopisy.
Autor je analytik společnosti InvestingFox
(Redakčně upraveno)
