Kvůli loňským povodním se státní rozpočet na rok 2024 navýšil o 30 miliard korun. Na povodně ale z této částky šly jen 3,5 miliardy, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Ze zbývajících 26,5 miliardy korun byly pokryty výdaje, třeba dotace na obnovitelné zdroje, které předtím budily podezření, že je vláda nemá kryté.
Díky dani z neočekávaných zisků neboli windfall tax vláda loni inkasovala 36,7 miliardy korun. Ovšem na řešení vysokých cen energií – původní účel, jímž zavedení windfall tax zdůvodňovala – šlo jen 12,3 miliardy korun, vyplývá opět ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Zbytek byl využit na jiné věci.
Takže to máme bratru skoro 39 miliard korun (26,5 + 12,3 = 38,8), které vláda loni využila v rozporu s deklarovaným zdůvodněným; zdůvodněním mimořádnou událostí, ať už energetickou krizí či povodněmi.
Jenže příští rok s žádnou takovou mimořádností počítat nelze. Windfall tax uplatňována nebude a povodně – snad, doufejme – neudeří. Což ovšem znamená výpadek v „mimořádných“ zdrojích rozpočtu – resp. mimořádnostmi zdůvodněných – zhruba 40 miliard korun oproti loňsku.
Lze si přitom živě představit, že vláda mohla před volbami preferovat schválení deficitu, jenž bude stále „začínat dvojkou“ (286 miliard korun), i při vědomí, že oněch 40 miliard či podobná částka už jen kvůli absenci windfall tax a povodní prostě chybí.
Pokud by deficit „začínal trojkou“ (a činil třeba 326 miliard) už jen psychologicky by to na veřejnost nepůsobilo před volbami dobře, zvláště, když si dosluhující vláda vytkla ozdravení veřejných financí jako svůj stěžejní cíl.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
