Ten podle našeho názoru nakonec ECB donutí, aby stávající pandemický program nákupů aktiv (PEPP) rozšířila o dalších 500 miliard EUR a prodloužila ho do konce příštího roku. Toto rozhodnutí oznámí pravděpodobně v říjnu nebo prosinci. Nárůst tržních eurových sazeb tak bude pravděpodobně komplikovanější, než se původně zdálo. I nadále ale zůstává naším základním scénářem včetně nárůstu sklonu celé křivky.
Překvapivě nižší inflace v eurozóně za srpen opět stáhla německý desetiletý dluhopis k hranici 0,50 %. Finanční trhy se tak opět vrací k původním očekáváním, že ECB navýší objem nákupu cenných papírů v rámci programu PEPP ještě do konce tohoto roku, s čímž počítá i naše prognóza. Riziko deflace a případná ještě více uvolněná měnová politika Evropské centrální banky by tak pravděpodobně zasáhla i do námi očekávaného nárůstu eurových úrokových sazeb na trhu.
Předpokládáme tak, že i desetiletý bond zůstane spíše u dolní hrany naší prognózy do konce tohoto roku (-0,45% až -0,15 %). Až zoufale holubičí rétorika ECB eliminovala v posledních týdnech volatilitu na trhu.
Jakýkoli pohyb inflačních očekávání oběma směry je hned absorbován protichůdným pohybem reálných sazeb. Nárůst tržních eurových sazeb tak bude pravděpodobně komplikovanější, než se původně zdálo. I nadále ale zůstává naším základním scénářem včetně nárůstu sklonu celé křivky.
Evropská centrální banka na čtvrtečním zasedání zveřejní svou novou prognózu i hodnocení ekonomické situace eurozóny jejím hlavním ekonomem Philipem Lanem.
Ten již minulý týden zasadil ránu euru, když prohlásil, že na „síle měny záleží“. Společná evropská měna tak v následujících dnech ztratila necelá dvě procenta a z výšin těsně pod 1,20 USD/EUR se sesunula na 1,18 USD/EUR.
To, že její vzestup byl v posledním období příliš rychlý, jsme se domnívali i my. S jejím několikaletým postupným posilováním ale naše prognóza počítá. Úroveň 1,20 USD/EUR podle nás zdolá v prvním čtvrtletí příštího roku, ve třetím se pak bude pohybovat kolem 1,25 USD/EUR.
Čtvrteční zasedání ale euru na silnější úrovně zřejmě nepomůže, spíše naopak.
Nová prognóza z dílny ECB by mohla přinést revizi HDP pro třetí kvartál směrem nahoru. Červnový odhad počítal s růstem ekonomiky eurozóny mezikvartálně o 8,3 %, přičemž naše prognóza je skoro dvojnásobná.
Vylepšen by tak mohl být i celý rok 2020. Výhled na rok 2021 je ale nejistý. My počítáme s růstem o 4,8 %, ECB o 5,2 %.
Obavy Evropské centrální banky budí vývoj inflace. Její jádrová složka se v srpnu propadla na historicky nejnižší úroveň (0,4 %) a silné euro situaci zrovna nezlepšuje. Ve srovnání s červnovou prognózou ECB silná měna zredukovala inflaci o zhruba 0,1-0,2 procentního bodu. A už červnová prognóza nebyla zrovna optimistická. Pro letošní rok počítala s inflací 0,3 procenta, pro příští 0,8 % a pro rok 2022 s 1,3 procenta. To už samo o sobě vzbuzovalo pochyby, zda by ECB neměla měnovou politiku uvolnit ještě více.
Evropská centrální banka v březnu schválila dodatečný objem nákupu aktiv v hodnotě 120 miliard eur. Ten by měl skončit letos v prosinci. Vzhledem k nízké inflaci a sekundárním efektům pandemické krize (bankroty firem, rostoucí nezaměstnanost – pozn. aut.) předpokládáme, že ECB bude chtít udržet měsíční objemy nákupů aktiv na zhruba stávající úrovni.
To by mohla udělat několika způsoby. Může prodloužit program, který bude v prosinci končit, dále zvýšit pravidelné měsíční nákupy aktiv v rámci programu APP (20 miliard eur měsíčně) nebo rozšířit nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP). Podle našeho názoru si bude ECB chtít zachovat co největší flexibilitu a přistoupí tak k prodloužení programu PEPP do konce příštího roku.
Ten by podle současných parametrů měl skončit v červnu 2021. Zároveň program rozšíří o dalších 500 miliard eur. Celkově by pak dosáhl 1,85 bilionu eur.
ECB by ho ale podle našeho odhadu nakonec nevyčerpala celý (čerpání odhadujeme na úrovni 1,5 bilionu eur – pozn. aut.). Jeho rozšířením by si však vytvořila dostatečný polštář, který by v případě potřeby mohla použít.
Zároveň by tím finančním trhům s předstihem vyslala signál, že tuto možnost má. To by se mohlo hodit i tehdy, pokud by v důsledku velké emise dluhopisů, která eurozónu čeká, začaly výnosy příliš růst a utahovat finanční podmínky. Rozhodnutí rozšířit program PEPP bude podle nás oznámeno v říjnu či prosinci letošního roku.
Dalším diskutovaným tématem může být revize strategie ECB. Ta podle našeho názoru příští rok vyústí ve změnu inflačního cíle ze současného pod, ale blízko dvou procent na symetrický dvouprocentní inflační cíl.
V praxi to bude znamenat podobný výsledek, jako když Fed oznámil, že bude cílovat průměrnou inflaci. Tedy ještě delší období uvolněné měnové politiky a to až do doby, než prognóza začne ukazovat na růst inflace nad dvě procenta. Růst úrokových sazeb tak očekáváme nejdříve v polovině roku 2023. Do té doby předpokládáme jejich stabilitu.
Autoři jsou ekonomové Komerční banky
(Redakčně upraveno)
