Většina analytiků očekává těžkou první polovinu příštího roku, kdy by akciový index S&P 500 mohl klesnout až na dno kolem hodnoty 3 300 bodů. Pád na trzích by tak mohl souviset s revizemi zisků společností směrem dolů. Také se očekává rostoucí nezaměstnanost, pomalejší ekonomický růst a celkový propad poptávky. Ode dneška by tak šlo o propad indexu o více než 15 procent.
Analytici se ale neshodnou, zda v příštím roce čeká americkou ekonomiku tvrdá recese, kdy by akcie mohly klesnout ještě hlouběji, nebo se jí jenom těsně vyhne, což by trhům prospělo. Investiční bankéři cílují index na konci roku 2023 na hodnotu 4 000 až 4 100 bodů, očekává se tedy obnova akciového trhu ve druhé polovině roku.
To by mohlo souviset s naceněním postupného zlepšení ekonomické aktivity a uvolněnější měnové politiky investory, kteří obvykle hledí šest až devět měsíců do budoucna. Z pohledu dnešních hodnot by tak šlo v podstatě o minimální růst indexu v průběhu celého příštího roku. Ačkoliv akciové trhy mají před sebou ještě kus cesty před započetím býčího trhu, analytici obracejí pozornost na opomíjené finanční aktivum – dluhopisy.
Analytici očekávají příznivý vývoj investic do dluhopisů v roce 2023, neboť růst úrokových sazeb je pravděpodobně téměř završen a dlouhodobá inflační očekávání jsou v klesajícím trendu. Střednědobě by tak dluhopisy mohly porážet akcie, neboť se prodávají s velkým diskontem a poskytují vysoký výnos.
Americké klíčové úrokové sazby by se mohly začít pomalu snižovat pravděpodobně v pozdní části roku 2023, případně až v roce 2024. V průměru analytici očekávají klíčovou úrokovou sazbu americké centrální banky, Fedu, na hodnotě zhruba 4,75 procenta v závěru příštího roku.
Analytici jsou tudíž pesimističtí, co se týče uvolňování měnové politiky v příštím roce. Ta se bude silně odvíjet od tempa, jakým bude klesat inflace. Klíčové sazby amerického dolaru budou na neudržitelně vysoké úrovni a s velkou pravděpodobností začnou klesat v blízké budoucnosti. Nikdo tak nepředpokládá, že takto vysoké sazby zde budeme mít několik let.
Optimisté mohou vyhlížet scénář, ve kterém inflace bude dostatečně rychle klesat k cílované úrovni. To by mohlo přesvědčit Fed, aby po několikaměsíční pauze po posledním zvýšení sazeb (pravděpodobně v březnu, pozn. aut.) začal uvolňovat měnovou politiku. V reakci na to by mohly akciové trhy zažít raketový růst v očekávání normalizace ekonomiky v blízké budoucnosti.
V pesimistickém scénáři, na který poukázal největší hedgeový fond na světě Bridgewater Associates, se inflaci nepodaří zkrotit a usadí se na zvýšené úrovni kolem čtyř procent. V reakci na to bude muset Fed zahájit druhé kolo restriktivní měnové politiky, což prohloubí ekonomické zpomalení a pravděpodobně i propady na akciových trzích.
Jako nejpravděpodobnějším se zatím jeví scénář, ve kterém bude inflace stabilně klesat v důsledku ekonomického zpomalení a dostaví se recese. Jinými slovy Fed zastaví zvyšování sazeb kolem úrovně pěti procent v březnu a bude vyčkávat do druhé poloviny roku. Snížení sazeb bychom se tak mohli dočkat ke konci roku 2023. Býčí trh by se tím pádem dostavil ve druhé polovině 2023 s větším potenciálem pro růst až v roce 2024.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
