Průmyslová produkce v eurozóně se loni v prosinci propadla meziročně o 4,1 procenta. Průmysl si tedy vedl mnohem hůře, než analytici předpokládali. Ti oslovení Bloombergem totiž ve střední hodnotě svých odhadů počítali s propadem průmyslu ve výši 2,5 procenta.
Propad o více než čtyři procenta nepředpokládal nikdo z šestnácti oslovených analytiků, největší pesimisté vyhlíželi tříprocentní propad. Za očekáváním zaostala i meziměsíční dynamika průmyslové produkce eurozóny. Oslovení analytici ve střední hodnotě svých odhadů počítali s tím, že mezi loňským listopadem a prosincem ztratila průmyslová výroba eurozóny rovná dvě procenta, ve skutečnosti však přišla o 2,1 procenta, což je nejvýraznější meziměsíční propad od února 2016.
Prosincový propad průmyslu eurozóny odráží znatelnější než očekávané slábnutí všech jejích klíčových ekonomik, ať už jde o Německo, Francii či Itálii. Je tak pravděpodobné, že ekonomika eurozóny jako celku ve čtvrtém čtvrtletí 2019 stagnovala, zatímco Eurostat zatím ohlásil, že rostla o 0,1 %. Tento svůj první odhad však zřejmě pod tíhou aktuálních dat reviduje.
Německá průmyslová výroba (bez zahrnutí stavebnictví) se v prosinci propadla nejvýrazněji od dob finanční krize, konkrétně od ledna 2009, když v porovnání s listopadem ztratila 3,5 procenta. Je třeba počítat s tím, že ve čtvrtém čtvrtletí se propadla celá německá ekonomika, jež tak stále neuniká riziku zabřednutí do technické recese.
Propad průmyslu se však neomezuje jen na Německo, ale týká se také Francie, Itálie, Španělska či Nizozemska. Zároveň je propad celkem plošný i napříč jednotlivými průmyslovými odvětvími. To snižuje pravděpodobnost toho, že by šlo o jednorázovou či jinak omezenou záležitost. Závažnost popsaného průmyslového útlumu v eurozóně tím jen vzrůstá.
Jisté „blýskání na lepší časy“ mohou představovat zlepšené lednové výsledky ukazatelů sentimentu. Tyto předstihové ukazatele však zatím stačily zohlednit spíše jen prosincový podpis dílčí obchodní úmluvy mezi USA a Čínou. Podpis je dobrou zprávou právě i pro průmysl eurozóny, jejž zvláště v uplynulém roce povážlivě brzdila nejistota spjatá s celní válkou dvou nejsilnějších světových ekonomik. Mezitím se však objevila hrozba nová, a sice čínský koronavirus. Ochromení čínské ekonomiky a tamního průmyslu znamená další problém pro země typu Německa, jež jsou na plynulém obchodu s Čínou vysoce závislé.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
