Šlo zejména o dřevozpracující a navazující papírenský průmysl. Zde se projevila kůrovcová kalamita, jež zemi zasáhla zejména v roce 2018 a která vede k tomu, že je enormní poptávka po zpracování nuceně káceného dříví na pilách. Pandemická situace pomohla k růstu také farmaceutickému průmyslu.
Tuzemskému průmyslu pomohlo to, že vývozní odbytiště v čele s Německem nebyla již při druhé, podzimní vlně tak ochromena, jako při jarním úderu pandemie. Příznivě se projevilo také oslabení koruny, které tuzemským vývozcům, a tím pádem i průmyslníkům upevnilo konkurenceschopnost. Česká měna tak opět projevila vysoce žádoucí schopnost fungovat jako „polštář“, tlumící ekonomické šoky.
Její oslabení pomohlo firmám z ČR nejen zvýšit konkurenceschopnost na zahraničních trzích, ale tím pádem také udržet zaměstnanost na poměrně vysoké úrovni. Díky slabší měně nemusely tolik propouštět.
I proto má Česko stále s přehledem nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se loni snížil meziročně o celkem zanedbatelná 3,4 procenta.
V letošním roce by měla průmyslová výroba růst o zhruba deset procent. Částečně vlivem loňské nízké srovnávací základny, částečně kvůli kompenzujícímu efektu loni pozdržené výroby. Kvůli ní nyní dochází celosvětově k zadrhávání dodávek průmyslových vstupů, neboť například asijští dodavatelé i tamní vývozní kapacity jsou přetíženy.
Pociťuje to například i tuzemská Škoda Auto, která kvůli nedostatku některých komponent do svých vozů, například čipů, omezuje výrobu. Lze však předpokládat, že tyto problémy během letošního prvního pololetí postupně vymizí. Průmyslníci se však kvůli nim nyní potýkají s růstem cen vstupů, což může mít přechodný inflační dopad i do cen pro konečně spotřebitele.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
