Klíčovým zdrojem deficitu města Vídně je nákladné sociální bydlení, v Česku v poslední době často skloňované coby možná inspirace. Sociální bydlení ve Vídni je ovšem ve skutečnosti drahé a neudržitelné.
Ačkoli základní nájemné se jeví nízké, skutečné náklady jsou vysoké, a to hned z několika důvodů. Prvním je 10% daň z nájmu, dalším pak poměrně vysoké poplatky za energie, opravy a údržbu (např. topení, které v sousedním Německu často hradí pronajímatel, pozn. aut.). Rovněž vstupní poplatky při nastěhování družstevního bytu jsou citelné.
Noví nájemci platí o 17 procent vyšší nájemné na m² než ti dlouhodobí, kteří často dědí byty za symbolické částky. Systém je přitom financován 1% daní z mezd všech pracujících. Celkem 0,25 procent hrubého domácího produktu (HDP) Rakouska jde na sociální bydlení, což představuje třetí nejvyšší údaj v OECD.
Celý systém rakouského, hlavně tedy vídeňského sociálního bydlení je ovšem znatelně deficitní, a to přesto, že, například třetina obecních bytů postrádá centrální topení nebo vlastní koupelnu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
