Po zavedení 39% cla na švýcarský import do USA americká Celní a hraniční ochrana (CBP) sdělila, že jednokilové a stouncové zlaté cihly budou podléhat clům, jak vyplývá z tzv. dopisu s rozhodnutím ze dne 31. července, který měl britský deník k nahlédnutí.
Dopisy s rozhodnutím používají Spojené státy k objasnění své obchodní politiky. Rozhodnutí CBP je však v ostrém rozporu s očekáváními, že by tyto typy zlatých slitků měly být z celostátních cel vyňaty.
Jednokilové cihly jsou totiž jedinou formou zlata obchodovanou na komoditní burze Comex, největším světovém trhu se zlatými futures (opcemi na nákup, pozn. red.), a tvoří většinu švýcarského vývozu zlata do USA.
Na přelomu roku obchodníci jakoby cosi tušili a spěchali s dovozem zlata do Spojených států před zavedením Trumpových cel. Na burze Comex nahromadili rekordní zásoby, což vedlo i k nedostatku zlata v Londýně. Když však byla cla oznámena, zahrnovala výjimky pro mnoho komodit, včetně určitých produktů zlata.
Švýcarsko za předchozích 12 měsíců do června vyvezlo do USA zlato v hodnotě 61,5 miliardy dolarů. Stejný objem by nyní v rámci švýcarské 39% celní sazby, která vstoupila v platnost ve čtvrtek, podléhal clům ve výši 24 miliard dolarů.
„Převládal názor, že drahé kovy přetavené ve švýcarských rafineriích a vyvážené do USA by mohly být přepravovány bez cel,“ konstatoval Christoph Wild, prezident švýcarské asociace výrobců a obchodníků s drahými kovy. „Celní kódová klasifikace pro různé zlaté produkty však není vždy přesná.“
Několik švýcarských rafinerií zlata uvedlo, že strávily měsíce s právníky, aby zjistily, které druhy zlatých výrobků by mohly být osvobozeny a které ne. Dvě rafinerie sdělily Financial Times, že v důsledku nejistoty dočasně omezily nebo i zastavily dodávky do Spojených států.
„V dopise s rozhodnutím, který byl odpovědí na formální žádost o vysvětlení od jedné z rafinerií, se ale píše, že jednokilové a stouncové slitky spadají pod klasifikační kód, který není osvobozený od cla,“ uvedl deník.
Trumpovi poradci tvrdí, že důvodem, proč prezident zavedl pro Švýcarsko tak vysoká cla, je nadměrný obchodní deficit s USA. V průměru dvě třetiny loňského deficitu ve výši 38 miliard dolarů byly způsobeny dodávkami zlata. To je ale způsobeno cenou samotného kovu než přidanou hodnotou švýcarských rafinerií.
„Hrubé probuzení Švýcarska v diplomatických vztazích s Washingtonem donutilo úředníky uvědomit si, že klíčové je získat si samotného Trumpa, než mluvit s jeho podřízenými. A domluvit třeba vysoké clo, řekněme 50 procent pouze na zlato, které by zasáhlo rafinerie, ale mělo by omezené ekonomické dopady.
Alternativně by šlo předat obchod se zlatem centrální bance nebo jiné státní instituci, což by mohlo poskytnout ospravedlnění pro jeho vyřazení ze statistik na obou stranách Atlantiku. Není však jasné, zda by to Trumpa uklidnilo,“ uzavírá deník.
Převzato z webu zlato.cz se souhlasem autora a redakce.
(Redakčně upraveno)
