Kromě potvrzeného 25% cla na automobily dostali hlavní obchodní partneři USA naloženo, když např. Čína bude čelit clům v celkové výši 54 procent, EU 20 procent, Japonsko 24 procent, Korea 25 procent, Švýcarsko 31 procent, Vietnam 46 procent atd.
Některé země pak byly překvapivě celní zloby ušetřeny – mezi ně patří Velká Británie, Mexiko a Kanada. Velcí sousedé USA ovšem již podléhají jiným vyšším clům oznámených v uplynulých dvou měsících. Dodejme, že pro všechny země, které nebudou podléhat zvýšeným recipročním sazbám, bude i tak platit nový minimální celní tarif ve výši deseti procent.
Pokud by se chtěl někdo utěšovat, že platnost výše uvedených celních sazeb bude odložena a že existuje prostor pro vyjednávání, které by nás ušetřilo od nevyhnutelné obchodní války, tak bude velmi pravděpodobně rozčarován. Nové celní sazby budou totiž spuštěny prakticky okamžitě – clo na automobily bude spuštěno ve čtvrtek.
Minimální celní sazba (10 %) v sobotu a zvýšené reciproční sazby již příští středu. Navíc americký ministr financí Scott Bessent v rozhovoru bezprostředně po oznámení nových cel uvedl, že žádná vyjednávání ohledně sazeb v nejbližších dnech nejsou naplánovaná a že tak, jak bylo vše ve středu oznámeno, bude i spuštěno.
Otevřená celní válka je tedy před námi s tím, že míč je nyní zjevně na straně Číny, EU, Japonska a Koreje – což jsou velké a vyspělé ekonomiky, které byly středečním rozhodnutím poškozeny nejvíce. Nás pochopitelně musí nejvíce zajímat postup EU, která sice měla svůj odvetný balíček připravený, ale s něčím takto tvrdým velmi pravděpodobně nepočítala.
Z úvodní reakce EU to přitom vypadá, že je zde ochota jednat, což je logické, neboť pokud unie bude celou záležitost eskalovat, tak to z povahy reciprocity amerických cel může znamenat, že obě entity skončí velmi rychle s ještě vyššími cly.
Pro začátek by možná bylo dobré u americké strany zjistit, jak k reciproční sazbě vlastně v Bílém domě došli, neboť současný rozdíl amerických a evropských celních sazeb není tak vysoký ani náhodou a zdali za základ byla brána výše obchodního deficitu, jak to na první pohled banálně vypadá.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
