V meziročním vyjádření celková inflace stagnovala na 2,7 procenta a byla tak oproti očekávání o desetinu nižší, zatímco jádrová složka zrychlila z 2,9 na 3,1 procenta a konsensus naopak o desetinu překonala.
Nižší celková meziroční inflace se přidala k posledním slabým datům o vývoji zaměstnanosti a finanční trh tak zvýšil sázky na zářijové zasedání americké centrální banky, Fedu, pro které uprostřed týdne plně zaceňoval snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů či dokonce o něco více.
Další data ale přinesla korekci dolarových sazeb, neboť výrobní ceny (PPI) překvapily výrazně směrem vzhůru. Jejich meziměsíční nárůst po sezonním očištění v červenci dosáhl silných 0,9 procenta oproti očekáváným 0,2 procenta, což se týkalo i jádrové složky.
Důvodem mohl být silnější průsak dovozních cel, stejně tak ale i robustní spotřebitelská poptávka, jelikož výrobní ceny v USA zahrnují také oblast služeb. Robustnost americké poptávky potvrdily červencové maloobchodní tržby.
Ty v nominálním vyjádření meziměsíčně vzrostly o 0,5 procenta a nepatrně zaostaly za konsensem ve výši 0,6 procenta, což však vyvažovala vzestupná revize červnového růstu z 0,6 na 0,9 procenta. Zhruba v souladu s očekáváními se v červenci vyvíjela rovněž americká průmyslová produkce, která po červnovém růstu o 0,4 procenta meziměsíčně klesla o 0,1 procenta.
Finanční trh tak v závěru týdne zaceňoval snížení úrokových sazeb na zářijovém zasedání z více než 90 procenta, k čemuž mohl přispívat i trvající tlak ze strany americké administrativy na centrální banku. Pokles dolarových sazeb pak přispěl k slabšímu americkému dolaru, který v mezitýdenním srovnání vůči euru ztratil zhruba 0,5 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
