RETRO: Vytoužená dálnice D1 před 40 lety

Obrazem
Dálnice D1 je vskutku vytoužené dílo, vždyť s jejím budováním se začalo už za války. A zároveň je i tolik nenáviděná kvůli kolonám a uzavírkám, ale také proto, že na ní vyhaslo nemálo životů. Bez ní si to už ale představit neumíme. Přitom na její zrod si už jen málokdo vzpomene.
Kontrola kvality na stavbě dálnice D1. Reprofoto: Publikace Praha Brno Bratislava

Redakce FAEI.cz nalezla ve svých archívech účelovou publikaci Federálního ministerstva dopravy „Praha Brno Bratislava,“ která vyšla v roce 1980, kdy dálnice konečně sloužila veřejnosti. Přinášíme z ní některé zajímavé střípky a zejména dobové fotografie, kdy naši „dé jedničku“ křižovala ještě embéčka, stopětky a sto dvacítky, žigulíky, trabanty, wartburgy a zejména krásné autobusy Karosa.

Exit na Vlašim. Reprofoto: Publikace Praha Brno Bratislava

O výstavbě československých dálnic bylo rozhodnuto v roce 1958. S výstavbou prvních dálničních kilometrů se v tehdejší ČSSR (Československé socialistické republice – pozn. red.) se začalo v roce 1967, na Slovensku už rok dříve. V průběhu let 1967 až 1980 bylo v ČSSR do provozu uvedeno 375 km dálnic, z toho 260 v nynějším Česku a 115 na Slovensku.

Most Klementa Gottwalda v Praze, dnes Nuselský. Reprofoto: Publikace Praha Brno Bratislava

Ach ty peníze, ach ti dodavatelé

„Přes poměrně pomalé rozvíjení specializovaných stavebně dodavatelských kapacit a malé investiční objemy podařilo se vybudovat a uvést do provozu první kilometry tohoto tahu v úseku Praha-Mirošovice v délce 22,7 km již v červenci 1971,“ uvádí v publikaci tehdejší náměstek ministra dopravy Československé socialistické republiky Josef Dykast.

Přípojka Mirošovice-Benešov. Reprofoto: Publikace Praha Brno Bratislava

Jak vidno, na dálnice bylo v tuzemsku i tehdy málo peněz, a také ty potíže s dodavatelskými kapacitami… Jak vyplývá z dalšího popisu, v následujících letech soudruzi značně přidali technické i finanční kapacity, takže dálnice mohla být v roce 1980 dokončena.

Výjezd na dálnici z Prahy. Reprofoto: Publikace Praha Brno Bratislava

Dědeček v Trabantu s červenou střechou

V té době mi bylo pět let. Jen matně si z dětství pamatuji, jak nás vezl dědeček na té „velké“ dvacetikilometrové dálnici z Prahy na Humpolec ve svém Trabantu 601 s červenou střechou „velkou“ rychlostí 80 km/h. Trabant by jel i stovkou, ale to už se dědeček i kvůli babičce bál.

U Domašova. Reprofoto: Publikace Praha Brno Bratislava

Pamatuji si, jak se mi moc chtělo a jen keřík by to nevyřešil, a děda přejel pumpu a já trpěl, protože v té době nebyly pumpy v průměru na každém 14 kilometrů jako je tomu dnes, kdy se z Česka stala země s největším počtem čerpaček na počet kilometrů (nevím, zda je to tím, zda máme tolik pump, nebo tak málo dokončených dálnic… – pozn. aut.)

Motel Devět křížů. Reprofoto: Publikace Praha Brno Bratislava

Také si pamatuji dlouhé fronty právě na čerpací stanici Benzina a to, že dědeček hladinu paliva měřil v nádrži pravítkem, protože palivoměrem byl vybaven až novější typ trabantu. Ale mix benzínu s olejem tankoval rovnou ze stojanu, dnes se musí mixovat sólo…

Motel Club Praha. Reprofoto: Publikace Praha Brno Bratislava

V té době také nebyly žádné dětské autosedačky, ani systémy IsoFix. Dobře si pamatuju, že jsem si většinou prostě lehl dozadu na lavici. Na dlouhé dřímání to ale nebylo. Babička, když jsme míjeli velký nákladní vůz, totiž na adresu dědečka většinou vyjekla: „Pozor, Jeníku!“

Most ve Hvězdonicích. Reprofoto: Publikace Praha Brno Bratislava

Začalo se už za Hitlera

Na celé délce dálnice Praha-Brno-Bratislava bylo postaveno 206 dálničních mostů a 141 dalších mostů coby nájezdů a 39 mimoúrovňových křižovatek. „Na úvodních projektech byly též zkoumány i využívány části projektové dokumentace dálnice z let 1939-41 zejména v úseku Praha-Humpolec. Kde to bylo možné, bylo využito rozestavěné původní dálniční těleso, i některé mostní objekty,“ píše se v publikaci z roku 1980.

Kontrola kvality na stavbě dálnice D1. Reprofoto: Publikace Praha Brno Bratislava

PSALI JSME:
Výstavba dálnic v ČR je stále velmi pomalá

Zavřít reklamu ×
  1. A vidíte, kolik let D1 vydržela bez oprav a to ani nebyla stavěna na takový provoz, jako je dnes. Jak to ti komunisté dělali, že všechno co postavili, vydrželo tak dlouhou dobu? Porovnejte D1 s ostravskou dálnicí, která bez oprav nevydržela ani záruční dobu a kde bylo všechno ošizeno a zfušováno. Pořád se tam něco opravuje. Miliardy fuč a nikdo za to nesedí. kdyby některá z vlád ji chtěla dát do pořádku, tak jediná možnost je, tu dálnici udělat celou znovu. Rozbít, vybagrovat podloží a navozit nové z materiálu, který tam správně má být. Jenže s tím by ta vláda musela vymáhat i škodu a v tom průseru je namočeno tolik hlavounů, že by musela pozavírat polovinu politiků, státních úředníků z Prahy i Moravskoslezského kraje.

  2. A co jako? Já už jsem po ní jel ne jako 5 letej ale s embéčkem a řídil jsem a vytáhl jsem v mírným klesání rychlost 140 km/h.

  3. Díky za vcelku nestranný komentář a krásný fotky, Dnes jsme o padesát let dále a nic moc jsme s dálnicí zrovna nedokázali. Nejsme ani schopni ji rozšířit na 3 pruhy… Na životnost renovace jsem také zvědavý. Trochu ostuda.

  4. Dovolil bych si upozornit autora, že Trabant byl 601, nikoliv 602. Seriový Trabant v dobrém stavu zvládne tachometrových 120km/h.

  5. Úděsná dálnice/no jo,komunisti-na co šáhli,to zprasili/ měli by jste vidět u nás v Los Angeles dálnice: Dan Ryad expres way, nebo Santa Barbara free way !!! To je jízda !! 6 pruhů,rychlost-120mil/hod a Highway-patrol nejsou buzeranti,jako česká benga !!

    • tak proč tu ještě otravuješ bengo,česko není jůesej a nikdy nebude kdyby tu bylo tisíc havlů

  6. Kapitalisté ani nejsou schopni udržet v dobrém stavu to co bylo za minulého režimu vybudováno. Ale je Kellner,Bakala,Babiš a mnoho miliardářů…….

  7. Okreska č. 1 je spolu s dalšími nedálnicemi a vůbec neinfrastrukturou naše národní ostuda a důkaz, že Kocourkov je skutečností.

    Jsme ve středu kontinentu, neskutečně přehlcení tranzitní škodnou, kerá dílem zde jezdí ne proto, že by to měla kratší, ale že zde je nižší mýtné. A na cestičce, která dávno měla mít uspořádání 3+3, ve stoupání pruhy 4. A o dálnicích jako D43 atd. nemluvě, ty chybí též dlouhé dekády a vše se to drchmá po cestičkách stavěných v dobách, kdy tu embéčko, tu trabant a to bylo vše.

Napsat komentář: výplach mozků Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Motorismus

Škodovka ukázala elektrický městský crossover Epiq

Největší tuzemská automobilka, Škoda Auto, spadající do německého koncernu Volkswagen, odtajnila v pátek jméno svého elektrického městského crossoveru, a to společně s designovou studií nabízející první pohled na …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.