Tato změna se týká všech společností, na které bude prohlášen konkurs. Zatím nejsou případy, kdy se na úhradě firemních dluhů podílí jejich šéfové, příliš časté. To se však podle odborníků nejspíš změní. Například podle Michala Hrabovského z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland insolvenční správci budou moc nově požadovat úhradu po statutárním orgánu.
„Jde o úhradu do majetkové podstaty společnosti, takže insolvenční správci budou motivováni podávat žaloby už jen z důvodu lepší naděje na výtěžnost konkursu a především, takové řízení se bude týkat všech přihlášených pohledávek. Tedy i pohledávek věřitelů, kteří dnes v naprosté většině pohledávky po statutárních orgánech nevymáhají,“ vysvětluje Hrabovský.
„Řídit firmu bude po Novém roce opět o něco rizikovější a náročnější,“ domnívá se Jakub Erényi, ředitel poradenské společnosti TMF Group. „Členové statutárních orgánů musejí počítat s tím, že jejich kroky budou častěji posuzovány a budou muset dokázat, že jednali s péčí řádného hospodáře.
Podle Michala Hrabovského bude stačit, pokud insolvenční správce prokáže, že člen statutárního orgánu přispěl porušením svých povinností k úpadku společnosti. Pokud pochybil, může být v následné exekuci k úhradě dluhů použitý i veškerý jeho majetek.
„Častým prohřeškem je zvýhodňování věřitele. K tomu může stačit, aby firma v úpadku uhradila jen starší závazky a na ty novější už nezbylo. Na tenkém ledě se pohybují také ředitelé předlužených firem bojujících o přežití,“ upozorňuje Hrabovský.
„V době blížící se krize musí ředitel mít na stole jasný finanční plán, který odhalí problémy ještě dříve, než nastanou. A pokud hrozí úpadek, je vhodné jednat s věřiteli a pokusit se o reorganizaci společnosti. Věřitelé bývají plánům na záchranu nakloněni. Naopak neřešené problémy důvěru snižují,“ doplňuje Jakub Erényi.
Finanční plán má mít písemnou podobu. Má řešit veškeré náklady na podnikání, daňové odvody a předpokládané příjmy. Díky němu bude snazší dělat promyšlená a podložená rozhodnutí. Pokud je to třeba, měl by šéf firmy konzultovat kroky s odborníky, kteří mu poradí.
„Povinností šéfa firmy není všemu rozumět. Povinností je dělat kvalifikovaná rozhodnutí, třeba díky radě odborníků. Čím důležitější rozhodnutí, tím lepší je mít stanovisko odborníka písemně. Pokud by šla firma do úpadku a soud rozhodoval o zodpovědnosti statutárního orgánu, písemné podklady sehrají klíčovou roli,“ říká Erényi.
Že by měli šéfové firmy myslet sami na sebe, potvrzuje také Hrabovský: „V praxi by si každý jednatel měl vést složku, kde bude schraňovat podklady pro všechna důležitá rozhodnutí. Zákon netrestá za to, když podnikání nevyjde. Bude však postihovat pochybení s ohledem na informace dostupné v okamžiku rozhodnutí.“ Podle něj na jistotě nepřidává ani to, že jde o novou úpravu a bude trvat několik let, než dojde k ustálení judikatury.
Podle advokáta Pavla Strnada z AK Polverini Strnad, který se specializuje na insolvenční právo, výrazně přibývají dotazy z řad statutárů, jak správně postupovat při hrozícím úpadku. Skutečný dramatický nárůst firemních insolvencí lze ale podle něj očekávat až v druhé polovině roku.
Novela insolvenčního zákona totiž z důvodu pandemie odložila povinnost podat insolvenční návrh a namísto skutečného řešení tak pouze uměle oddálila reálné následky koronavirové krize.
„Otázky našich klientů z řad statutárů na insolvenční řízení a odpovědnost spojenou s pozdním podáním insolvenčního návrhu jsou stále častější. Sice se snaží do poslední chvíle oddálit úpadek, zároveň se ale obávají vlastní odpovědnosti. Při opožděném podání insolvenčního návrhu budou totiž věřitelům odpovídat za škodu, která jim tím vznikne,“ říká Strnad.
Této odpovědnosti se statutární orgán zprostí, pouze pokud opožděné podání návrhu nemohl odvrátit nebo pokud nedošlo ke snížení uspokojení věřitelů.
