V metodice PMI průzkumu je úroveň padesáti bodů dělítkem mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity a kompozitní PMI indikátor pro eurozónu se nad touto klíčovou úrovní drží nepřetržitě od počátku roku 2025.
Lepší než očekávaný výsledek hlásí PMI průzkum pro sektor zpracovatelského průmyslu v eurozóně jako celku a zejména v Německu, což je dobrá zpráva pro průmyslové výrobce a exportéry ve středoevropském regionu.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v lednu dle předběžných výsledků zůstal beze změny na úrovni 51,5, což ovšem představuje nejnižší úroveň od loňského září. Finanční trh očekával nárůst kompozitního PMI indikátoru na úroveň 51,9 bodu.
Podrobnější pohled ukazuje, že PMI ve zpracovatelském průmyslu v lednu vzrostl z úrovně 48,8 na 49,4, což představuje dvouměsíční maximum (tržní odhad počítal s nárůstem tohoto indikátoru na úroveň 49,2, pozn. aut.).
PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl sice signalizuje, že aktivita v tomto sektoru ekonomiky i nadále klesá: Pod úrovní padesáti bodů se PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl eurozóny drží ve všech třech posledních měsících.
PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu ale signalizuje návrat výroby k mírnému růstu poté, co prosincový průzkum hlásil nepatrný pokles. V případě Německa vzrostl PMI indikátor pro zpracovatelský průmysl ze 47 bodů na úroveň 48,7, své tříměsíční maximum, a výrazně překonal tržní očekávání, jež pro leden činilo 47,8 bodu.
Celkový PMI indikátor pro sektor služeb za eurozónu jako celek v lednu klesl z 52,4 bodů na úroveň 41,9: na své čtyřměsíční minimum (trh očekával nárůst indikátoru na úroveň 52,6). Na celkový výsledek mělo vliv prudké zhoršení situace ve Francii, kde se PMI indikátor propadl na své devítiměsíční minimum, výrazně pod úroveň padesáti bodů.
Sektor služeb za eurozónu hlásí pokračující růst nových objednávek, což pro vývoj v tomto sektoru dává pro další měsíce příznivý signál, otazníkem ale nyní je další vývoj v sektoru služeb ve Francii.
Lednový průzkum PMI naznačuje pokračující růst ekonomické aktivity v eurozóně, na úrovni národních ekonomik ale kontrastuje lepší než očekávaný vývoj v Německu oproti negativnímu signálu, jenž PMI průzkum vyslal pro Francii, konkrétně pro tamní sektor služeb.
Eurozóna bude v týden reportovat první předběžný odhad výkonu hrubého domácího produktu (HDP) za loňský závěrečný kvartál, trh momentálně očekává růst HDP na úrovni 0,2 procenta mezikvartálně a 1,2 procenta meziročně (po růstu 0,3 % mezikvartálně a 1,4 % meziročně vykázaném v loňském 3. čtvrtletí).
S mírným růstem ekonomiky eurozóny (růst HDP tempem 0,1 % či 0,2 % mezikvartálně) je konzistentní také PMI průzkum pro letošní leden.
Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny relativně příznivé signály v podobě lepšího než očekávaného obrázku pro zpracovatelský průmysl, byť PMI průzkum i nadále signalizuje celkové zhoršování podmínek v tomto sektoru ekonomiky eurozóny.
Za zmínku v tomto kontextu jistě stojí, že vývoj objednávek ve zpracovatelském průmyslu v Německu, a podobně též tamní průmyslová výroba, hlásily na základě oficiálních dat v posledních měsících loňského roku růst.
Pokud skutečně dojde k oživení průmyslové aktivity v sousedním Německu, tak by z toho měl profitovat také tuzemský průmysl a ním celá česká ekonomika. Připomínáme, že německý průmysl by měl profitovat z vyšších výdajů na obranu a infrastrukturu.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
