Také v případě Messiho odchodu proti sobě stál zájem většiny spoluvlastníků klubu – jeho partnerů – a řadových fanoušků. A jako v případě Messiho je i odchod Ronalda vyvolán zejména ekonomickými a byznysovými okolnostmi a poměrně tíživou finanční situací klubu, kterou ještě zhoršila pandemie.
Akcionáři Juventusu spekulace o jeho ochodu vítají, neboť klub by tak se tak zbavil nesmírně drahé „koule u nohy“. Navíc Ronaldovi příští rok tak jako tak končí kontrakt, tudíž hrozí, že by o něj turínský klub stejně přišel, bez finanční kompenzace.
Podle analýzy francouzské makléřské společnosti Kepler Cheuvreux, publikované loni začátkem roku, těsně před propuknutím pandemie, bude Juventus ve finanční ztrátě tak dlouho, jak dlouho bude platit právě stávající Ronaldův kontrakt.
Portugalský hráč s italským klubem podepsal v roce 2018 čtyřletou smlouvu údajně mu zaručující roční mzdu třiceti milionů eur. Těsně před pandemií pak zejména italská média spekulovala, že Juventus zvažuje roční prodloužení kontraktu.
Zmíněná makléřská společnost Kepler Cheuvreux už tehdy upozorňovala, že Juventus se může vymanit ze ztráty nejdříve v roce 2023, pokud ovšem dostane své výdaje za hráčské hvězdy pod kontrolu a více využije své vlastní odchovance.
Juventus se nákupem Ronalda od Realu Madrid za 100 milionů eur sice před třemi lety pasoval mezi evropskou klubovou elitu, nicméně na takhle drahou „srandu“ dlouhodobě zjevně nemá. A zvláště ne poté, co klubu finančně přitížila pandemie.
Takže proto nyní akcionáři Juventusu Ronaldovu pravděpodobnému odchodu tleskají. Už si také spočítali, že jim 36letá superhvězda celkově zase tolik nepřinesla. Akcie Juventusu jsou sice dnes o zhruba 30 procent výše než v době, kdy v roce 2018 vyšlo najevo, že se mu Ronaldo „upíše“.
Jenže o tolik za tu dobu vzrostl obecně široký evropský akciový trh (index Stoxx Europe 600), jak ukazuje graf níže. Ronaldo tedy navzdory očekáváním akcionářům turínského klubu nezajistil žádný nadstandardní výnos. Naopak, stále akutněji hrozilo, že akcie klubu stáhne dolů.
Ronaldo, světově nejsledovanější člověk na Instagramu, sice svým příchodem pomohl v prvním roce působení k vzestupu akcií turínského klubu o velice solidních zhruba 150 procent, akcie však od té doby více méně už jen klesaly. A nejen kvůli covidu. Jejich sestup započal už před pandemií. Nicméně, pandemie ještě zvýraznila neudržitelnost finanční situace Juventusu.
Barcelona se musela Messiho vzdát kvůli svému předlužení, kvůli španělskému zákoníku práce (neumožňuje pokles výdělku z roku na rok o více než 50 procent, pozn. aut.) a kvůli byznysovému zálusku jejího vedení – tedy části jejích de facto spolumajitelů („Barca“ je vlastněná fanoušky) – na jen zdánlivě pohřbený projekt evropské fotbalové „VIP“ Superligy.
Juventus se Ronalda podle všeho zbaví, podobně jako Barcelona, také zejména z ekonomických důvodů, v čele s neutěšenou finanční situací, již pandemie ještě zhoršila.
Pokud Ronaldo vskutku odejde do Manchester City, půjde navíc jako v případě Messiho o odchod fotbalové hvězdy do klubu, jenž je kapitálově výrazně silnější, neboť se kvůli přílivu petrodolarů nemusí tolik spoléhat na dluh. Messiho gáži v pařížském klubu nyní financuje zejména katarský zemní plyn, Ronaldův neméně pohádkový výdělek by zase v Manchester City pokrývala zejména ropa z Abú Zabí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
Lukáš Kovanda
