Klíčovým důvodem zrychlení meziroční míry inflace v březnu byly ceny u čerpacích stanic, které oproti únoru vzrostly o 5,8 procenta, zatímco loni v březnu a zejména v dubnu strmě klesaly. Jinými slovy nebýt těchto pohybů na cenách paliv v důsledku vývoje cen ropy, nacházela by se inflace v březnu poblíž 1,7 procenta.
V meziměsíčním srovnání cenovou hladinu mírně navyšovaly sezónně dražší ceny oděvů a obuvi a zvýšení cen tabáku v důsledku předchozího zvýšení spotřební daně. Ceny rekreací v kalkulacích Českého statistického úřadu sezónně poklesly.
Není sporu o tom, že inflace v letošním roce začala silnějším růstem. Tříměsíční průměrné anualizované tempo činí v tuto chvíli 4,1 procenta. Nicméně z tohoto pohledu se domníváme, že je inflace na vrcholu.
Meziroční míra inflace pravděpodobně ještě dosáhne vyšších úrovní poblíž 2,6 procenta, ale z důvodu statistického efektu, neboť spotřebitelské ceny loni v březnu a dubnu klesaly. Kdybychom v březnu odečetli vliv cen u čerpacích stanic a vliv spotřebních daní na tabák a alkohol, se kterými Česká národní banka (ČNB) nic nenadělá, činila by meziroční inflace nikoliv 2,3 procenta, ale 0,8 procenta.
Nyní je otázkou, zda převládne hypotéza, podle které rozvolnění protipandemických opatření vyvolá silný růst poptávky a nedostatečná nabídka bude reagovat zvýšením cen, či naopak hypotéza ukazující na ekonomiku operující stále hluboko pod svými možnostmi, která v průměru bude působit ve prospěch nižšího růstu cen.
Obchodníci ve snaze vyprodat zásoby mohou mnohdy poskytovat významné slevy. Domníváme se, že realita bude napůl cesty a v nejbližším období může být cenový vývoj značně rozkolísaný. V dubnu čekáme meziroční inflaci poblíž 2,6 procenta a poté její postupné snižování až k dvěma procentům na počátku příštího roku.
Odchylka inflace od prognózy ČNB se snížila ze 40 procentních bodů na 30. Nová prognóza centrální banky, která bude zveřejněna v květnu, bude tuto odchylku reflektovat. Ta bude současně obsahovat vyšší růst hrubého domácího produktu na konci loňského roku, ovšem při hlubším propadu spotřeby domácností.
Především ale zahrne další vlnu pandemie, která vedla k uzávěře ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku. Zvýšení úrokových sazeb na květnovém zasedání má mizivou pravděpodobnost a i samotná prognóza by jej měla odložit do třetího čtvrtletí.
A o tom, zda úrokové sazby vzrostou již ve třetím čtvrtletí, bude stále rozhodovat především vývoj pandemie. Centrální bankéři budou chtít vidět razantní pokles rizika, že dojde k další vlně pandemie, což ještě několik měsíců může být velmi nejisté.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
