Čerstvá data z Českého statistického úřadu tento trend potvrdila. Průměrná mzda se meziročně zvýšila o 7,8 procenta nominálně a o 5,3 procenta reálně. Nezaměstnanost v České republice se sice mírně zvýšila, ale její úroveň zůstává jednou z nejnižších v Evropě.
Reálné mzdy ve druhém čtvrtletí rostly nejrychleji od prvního čtvrtletí 2024 a tempo jejich růstu bylo více než dvojnásobně vyšší než tempo inflace. To sice podporuje spotřebitelskou poptávku, ale zároveň posiluje poptávkové inflační tlaky. Pokud tedy neuvidíme oslabení v této oblasti ekonomiky, další snižování sazeb je nepravděpodobné.
Přírůstek pracovních míst zaznamenal výhradně sektor služeb, který zároveň patří k hlavním zdrojům inflačních tlaků. Tento trend byl nejvíce patrný v nemovitostním odvětví, jež zaznamenalo největší nárůst počtu zaměstnanců.
Trh nemovitostí si udržuje silný růst, což ale představuje další inflační tlak, a také zhoršuje dostupnost bydlení, zejména když úrokové sazby zůstávají relativně vysoké.
V zahraničí se inflace v eurozóně dostala do cílové hranice, avšak podle nejnovějších dat růst cen akceleroval. Evropská centrální banka bude o dalším směřování úrokových sazeb v eurozóně rozhodovat již za týden, avšak sazby by měla nechat beze změny na dvou procentech. Centrální bankéři budou mít do konce roku ještě dvě příležitosti sazby snížit.
Pro centrální banky po celém světě zůstává velkou neznámou dopad obchodních válek USA na ceny a globální dodavatelské řetězce. Centrální banky vedoucích ekonomik tak volí strategii čekat na očekávaná data, než konat na základě svých odhadů.
Autor je investiční analytik společnosti eToro
(Redakčně upraveno)
