Rubl však i přes ukončení zákazu dále povážlivě oslaboval. V uplynulých dvou dnech uzavřel obchodování dvakrát v řadě na úrovni přesahující 100 rublů za dolar. To se stalo poprvé od prvního měsíce po loňské ruské invazi na Ukrajinu. Za rubl si nyní tedy nelze koupit ani jediný americký cen – a přitom ruská měna dále slábne. V pátek ztrácel vůči dolaru zatím zhruba 0,7 procenta.
Ukončení zákazu nafty přinese tlak na pokles její ceny hlavně v zemích mimo Západ, do nichž Rusko vyváží přímo. Zprostředkovaně ale mohou ceny nafty klesnout i na Západě, včetně Česka. Vzhledem k tomu, že Rusko zjevně doplnilo své zásoby nafty, je v jeho nejvlastnějším ekonomickém zájmu, aby vývoz dieselového paliva zase rychle obnovilo.
Protože pokud by tak neučinilo, rafinérie v zemi by musely začít pozastavovat svoji činnost. Což by nakonec vedlo přesně k tomu, co se zákazem vývozu nyní Kreml snažil odvrátit – tedy k nedostatku paliv a dalšímu zvýšení inflace. Návrat rafinérií k plné produkci by po jejich odstavení nebylo technicky možné uskutečnit „přes noc“.
Skladovací kapacity v Rusku nejsou nekonečné, takže pozastavení činnosti rafinérií by v jistý okamžik bylo jedinou možností, jak se při zákazu vývozu se vznikajícím přebytkem nafty vyrovnat.
Potvrzuje se tedy, že zákaz vývozu nafty byl tudíž spíše vyvolán právě snahou doplnit zásoby než možným záměrem použít právě i ji jako zbraň a omezením její dostupnosti na světovém trhu zesílit inflační tlaky a podnítit zejména na Západě nespokojenost obyvatelstva.
Ruské zásoby nafty byly evidentně vskutku vyčerpané, a to kvůli nedávnému vrcholu sezóny zemědělských sklizní a kvůli válce na Ukrajině a nutnosti zajistit pohon vojenských vozidel a dalších zařízení.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
