Západ se sankcemi snaží Rusko vytrestat za invazi na Ukrajinu. Západní činitelé situaci často interpretují tak, že Rusko se samo rozhodlo dluhy neplatit. Tím že dále válčí na Ukrajině. Pokud by válku na Ukrajině nerozpoutalo, případně se z ní od té doby stáhlo či podniklo jiné zásadní a věrohodné kroky k dosažení míru, Západ by mu možnost hradit dluh neblokoval.
Pondělkem se ovšem ve složité situaci ocitají také mnozí zahraniční věřitelé Ruska. Ti kvůli blokaci nemají své peníze řádně a včas na účtech. Musí zvažovat, jak se k penězům dostat. Věc komplikuje ještě více to, že ruská platební neschopnost, tedy ruský bankrot, nemůže být vyhlášena, jak je běžné.
Běžně ji totiž vyhlašují ratingové agentury, které schopnost dané země dostávat svým dlužním závazkům dlouhodobě monitorují. Kvůli letošním sankcím Západu však s tímto monitorováním v případě Ruska musely přestat.
Bankrot tak zřejmě budou muset vyhlásit sami věřitelé, pokud se jich k tomu tedy odhodlá dostatečný počet. Je však možné, že mnozí z nich budou vyčkávat. S vírou, že válka skončí, situace se urovná a Rusko opět začne své závazky plnit. Tuto víru zřejmě upevní to, že Rusko – jak je řečeno – má peníze i ochotu splátky uskutečňovat, jenom tak z důvodu sankcí činit nemůže.
Někteří věřitelé Ruska ale vyčkávat nehodlají. Navrhují, aby jejich neuhrazené pohledávky vůči Rusku byly uspokojeny například z peněz získaných prodejem majetku, jenž byl zmrazen ruským oligarchům, jako jsou přímořské vily, další luxusní sídla, vrcholná umělecká díla nebo jachty.
Alternativou je podle nich uhrazení pohledávek z rezerv ruské centrální banky, které byly v objemu několika stovek miliard dolarů zmrazeny letos krátce po zahájení invaze na Ukrajinu.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
