Rusko zkouší kompenzovat dopady sankcí kybernetickými útoky, zhlédlo se v severokorejských hackerech

Jaké dopady budou mít sankce uvalené na Putinův zločinný režim? To analytici zkoumají od chvíle, kdy ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. Poněkud ve stínu těchto úvah zůstávají možné zpětné dopady sankcí na ty, kdo se jimi snaží zastavit ničím neomluvitelnou agresi proti suverénnímu státu a vraždění jeho civilních obyvatel.
K rekordnímu nárůstu kyberútoků došlo už v loňském roce. Ilustrační foto: Pixabay.com

Zdražování pohonných hmot, plynu a energií přitom není tím jediným, čemu kromě absence ruské zmrzliny v mrazácích budeme muset čelit. Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu je totiž také zvýšené nebezpečí v kyberprostoru. Upozorňuje na to například Martin Listopad, odborník na kyberbezpečnost a ředitel společnosti DoxoLogic, která je součástí skupiny Moore Czech Republic.

Jak vydíráním vylepšit rozpočet

„Odříznutí od západních měn a další sankce znamenají, že Rusko nemůže nakupovat technologie ze zahraničí. Rusko se tedy s velkou pravděpodobností vydá cestou Severní Koreji, jejíž hackeři pomocí ransomware (vydírání) vylepšují státní rozpočet kybernetickými útoky. Zvýšené množství kybernetických útoků v podobě falešných zpráv ‚doručených balíčků od různých dopravců‘ zaznamenáváme již nyní,“ uvádí Listopad.

Také v České republice se podle něj už objevují první případy útoků na koncová zařízení široké veřejnosti. Úřady a instituce čelí zvýšenému množství DDoS útoků blokujících webové stránky.

PSALI JSME:
Průměrná firma loni čelila 270 kyberútokům. Letos jich bude ještě víc

„Základní formou obrany před těmito útoky je obezřetnost. Pokud nečekáte balíček, měli byste zpozornět. Pokud balíček čekáte, podívejte se na informace o zásilce přes oficiální stránky spediční společnosti. Neinstalujte si do svého telefonu aplikace, které vám někdo doporučí v SMS zprávě. Při používání počítače buďte méně zvědaví než obvykle, vydržte s objevováním nových stránek, buďte spokojení s těmi, které už znáte,“ uzavírá Martin Listopad.

Kyberútoků přibývalo už loni

K rekordnímu nárůstu kyberútoků ostatně došlo už v loňském roce. Zabývala se tím aktuální studie PwC Digital Trust Insights Survey. Přinesla alarmující závěry navzdory tomu, že vznikala ještě před začátkem ruského tažení za vymazání samostatné Ukrajiny z mapy světa.

Podle studie šéfové firem hodnotili bezpečnostní hrozbu jako jednu z největších výzev pro své podnikání. Experti očekávají, že riziko kybernetických útoků ani letos nepoleví. Firmy v České republice a střední a východní Evropě přitom patří mezi ty, které mohou být častým cílem.

PSALI JSME:
Z kyberzločinu je reálný byznys. Počet útoků raketově roste

Plných 72 procent vedoucích pracovníků a expertů na IT bezpečnost v regionu střední a východní Evropy (CEE) včetně České republiky se vyjádřilo, že hrozba kybernetických útoků bude podle nich v letošním roce ještě vyšší než loni. To je výrazně více, než je průměr ve světě, podle celosvětových dat se podobného nárůstu obává 60 procent šéfů a bezpečnostních expertů.

Bezpečnost stále není prioritou

„Hlavní bezpečnostní hrozbou je pro řadu firem příliš velká komplexnost IT systémů, nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost a v neposlední řadě chybějící nebo nedostatečná implementace technologií a procesů. Čím jsou IT systémy robustnější, tím složitější je jejich ochrana. Přestože často nejvyšší vedení deklaruje opak, není stále kybernetická bezpečnost pro organizace prioritou,“ komentoval výsledky studie leader Cyber&Privacy v PwC Česká republika Pavel Marťák.

Zatímco ve světě se útoků ze strany zaměstnanců obává 48 procent odpovědných manažerů, v Česku, potažmo středoevropském regionu, je to o deset procentních bodů méně. „Mezi nejčastější patří útoky na cloudová úložiště, SPAM, vyděračské kampaně používající škodlivý kód ransomware, nebo útoky typu znepřístupnění služeb – DdoS,“ potvrzuje Marťák.

PSALI JSME:
„Firmy stále opakují chyby, kterými hackerům pomáhají,“ říká Tomáš Přibyl

„Velkým fenoménem jsou podle něj také úniky dat nebo jiného intelektuálního vlastnictví – což mohou být například různé klientské nebo zaměstnanecké databáze, informace o platebních transakcích nebo třeba také klientské přístupové údaje,“ vysvětlil Pavel Marťák.

Kromě útoků organizovaných kriminálních skupin bezpečnostní experti v Česku a regionu nejvíce vnímají časté útoky, které dosud nejsou přiřazeny známým skupinám. Zdrojem mohou být také neidentifikované organizované skupiny nebo jednotlivci, kteří mohou podobnou činnost páchat pro zábavu, vlastní obohacení nebo dokonce za účelem kybernetického terorismu, a to i na státní úrovni.

V souvislosti s neustále rostoucí hrozbou útoků letos porostou i výdaje firem na zajištění bezpečnosti. Více než dvě třetiny firem (69 %) očekávají, že jejich bezpečnostní výdaje budou letos větší než loni, čtvrtina dotázaných dokonce předpokládá růst nákladů o více než deset procent. Naopak s poklesem nákladů počítá jen 15 procent odborníků a manažerů.

PSALI JSME:
Nové normy EU ke kyberbezpečnosti zasáhnou firmy podobně jako GDPR

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Technologie

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.