Konsensus analytiků přitom počítal pouze s růstem o 0,5 procenta mezikvartálně, resp. s poklesem o 0,7 procenta. Pozorujeme tak relativně významné rozdíly mezi vývoji středoevropských ekonomik. Maďarská ekonomika se tak přidala k té české a slovenské, které také zaznamenaly mezičtvrtletní růst ve druhém letošním čtvrtletí, i když podstatně nižší (+0,2 % a +0,4 %).
V reakci na zveřejnění vývoje HDP maďarský forint po ranním oslabení až nad 408 HUF/EUR včera skokově posílil a uzavíral přibližně kolem otevírací úrovně. Polskému zlotému vývoj HDP příliš nepomohl, polská měna tak pokračovala v trendu oslabování z posledních dnů. Česká koruna po delší době zase oscilovala v relativně úzkém pásmu 24,53-24,59 CZK/EUR.
Konzistentně s vývojem větších evropských ekonomik byl růst HDP pro eurozónu revidován směrem dolů, nicméně šlo pouze o desetinku (0,6 % vs. 0,7 % mezikvartálně).
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Jinými slovy, rostli jsme v HDP (v cenách přidané hodnoty) o 1% a inflaci budeme mít 20%. Tedy – 19% v jednotkách služeb a výrobků?