Zásluhu na tomto výsledku mají především velké země jako Itálie a Španělsko, kde růst ve druhém čtvrtletí podstatně zrychlil, zatímco tradiční motor Evropy – Německo – se zadrhnul. Na turismus orientovaným zemím se dařilo více, zatímco ty průmyslové – exportně orientované – mají aktuálně problém. Výsledek je velmi pozitivní s ohledem na situaci na komoditních trzích, negativní sentiment i panující vysokou inflaci.
Jde ovšem o předběžná čísla za 11 zemí z 27, takže na hluboké závěry je ještě čas. Eurostat zároveň vydal i předběžný odhad inflace za červenec, podle kterého jsou spotřebitelské ceny v eurozóně meziročně vyšší o 8,9 procenta. „Zásluhu“ na tom má zcela nepřekvapivě vysoký růst cen energií, k němuž se v posledních měsících přidaly i zdražující potraviny.
Roste ovšem nejenom celková inflace, ale i ta jádrová, do které se postupně přelévají nákladové vlivy, jako jsou ceny energií, surovin a dalších vstupů. Inflace v eurozóně vystoupala na nová maxima, a to by s ohledem na pokračující růst ekonomiky mělo přimět Evropskou centrální banku (ECB) k dalšímu zvýšení úrokových sazeb na zářijovém zasedání o 50 bazických bodů. Samozřejmě velkou neznámou je i nadále situace na trhu s plynem a navázaném trhu s elektřinou.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
Orientace na Německo byl a je nesmysl,který naši politici nedokážou pochopit. Už před 5 lety jsem psal,že náš zájem má být hlavně Polsko.