Klíčové přitom je, že tento odhad ještě plně nezahrnuje potenciální fiskální impuls ze strany státu (kabinet A. Babiše plánuje vyšší schodky rozpočtu, pozn. aut.), který by podle dostupných informací mohl dosáhnout až 0,3–0,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).
To znamená jediné, česká ekonomika „slušně šlape“ a dostává se nad svůj potenciál na úrovni 2,5 procenta. Prostor uvolňovat měnové podmínky v ekonomice je tak značně omezený. Hypoteční sazby, navázané na politiku ČNB, proto v nejbližší době pravděpodobně zůstanou na zvýšených úrovních.
Podle údajů předních finančních společností v ČR se průměrná sazba hypoték na začátku února pohybovala kolem 4,9 procenta. Tento vývoj potvrzuje, že hypoteční trh se sice stabilizoval, ale k výraznějšímu poklesu sazeb zatím nedochází.
Zajímavé je zároveň rozdělení podle fixací: Zatímco jednoleté a tříleté fixace mírně zlevňují, pětileté a desetileté fixace naopak zdražují. To lze číst jako signál, že banky i investoři nadále počítají s relativně vysokými sazbami v delším horizontu.
Z komentářů viceguvernéra ČNB Jana Fraita zároveň vyplývá, že bankovní rada v tuto chvíli neuvažuje primárně o dalším zpřísnění měnové politiky, ale spíše o možnosti opatrného poklesu úrokových sazeb. Prim hraje skutečnost, že v zahraničí se sazby mění směrem dolů.
Mnoho zahraničních centrálních bank provozuje tedy spíše „holubičí měnovou politiku“ v této časti hospodářského cyklu. Část bankovní rady tak zvažuje, zda by cyklu měnové politiky neprospěl ještě jeden „finální“ krok směrem blíže k neutrální sazbě, zhruba na úroveň 3,25 procenta.
Nicméně, to bude velmi složité. ČNB nadále vidí inflační tlaky jako dostatečně významné na to, aby sazby v nejbližším období zůstaly stabilní. Prognóza centrální banky dokonce implikuje možnost jejich růstu v příštím roce zhruba o 50 bazických bodů, což je v ostrém kontrastu s ještě nedávným tržním konsenzem.
Ten před čtvrtečním zasedáním pracoval alespoň se snížením o 25 bazických bodů již v průběhu letošního roku. V případě, že by mzdová dynamika udržela tempo nad čtyřmi procenty, nelze vyloučit, že se scénář s výrazně vyššími sazbami naplní. Na druhou stranu může působit silná koruna.
V každém případě platí, že zájemci o hypoteční úvěry nemohou v nadcházejících měsících očekávat výraznější pokles hypotečních sazeb. Domácí ekonomika zůstává na silné růstové trajektorii a v průběhu roku by měla dále posílit vlivem vyšších státních výdajů v ekonomice.
Úrokové sazby by tak v dohledné době neměly výrazně klesat a s nimi ani hypoteční sazby. Vyčkávání na příznivější podmínky pro získání hypotečního úvěru proto nemusí být v krátkém horizontu realistickou strategií.
Autor je hlavní ekonom společnosti Argos Capital
(Redakčně upraveno)
