Šéfové jsou arogantní a neféroví, stěžují si řadoví zaměstnanci

Ve firmách se objevuje nebezpečný trend, který může mít v konečném důsledku výrazný dopad na produktivitu práce i celkovou prosperitu firmy: Mnozí zaměstnanci mají velmi kritické výhrady ke svým nadřízeným. Stěžují si nejen na špatnou komunikaci či nedostatek uznání, ale třeba i na aroganci svých šéfů.
Někteří šéfové jsou arogantní, tvrdí zaměstnanci. Ilustrační foto: Pixabay.com
Někteří šéfové jsou arogantní, tvrdí zaměstnanci. Ilustrační foto: Pixabay.com

Vyplývá to z takzvaného Wellbeing Indexu 2025 portálů JenPráce a JenFirmy.cz, založeném na více než 9,1 tisíce hodnoceních zaměstnanců. Finanční a ekonomické informace (faei.cz) mají výsledky k dispozici.

Analýza potvrdila, že český trh práce prochází krizí důvěry mezi zaměstnanci a vedením. Vedení firem je v recenzích téměř dvakrát častěji zmiňováno negativně než pozitivně. Nejčastější výtky míří na „neférový přístup“, „špatnou komunikaci“, „nedostatek uznání“ či „aroganci“.

Často se ale objevují i stížnosti na neplacené přesčasy, přetěžování a pocit, že zaměstnanec je „jen číslo“ a snadno nahraditelný. „Nadřízený sehrává v určování atmosféry na pracovišti klíčovou roli – jeho vliv je srovnatelný s vlivem celého kolektivu,“ upozornila analýza.

Typicky českým paradoxem tak podle Wellbeing Indexu zůstává situace, kdy je většina lidí spokojena s kolektivem, ale nelíbí se jim systém, ve kterém pracují. Pracovní kolektiv patří k nejlépe hodnoceným faktorům (3,58 z maximálních 5 bodů, pozn. aut.).

V pozitivních recenzích se opakují formulace jako „skvělý kolektiv“, „dobrý kolektiv“, „super tým“ či „přátelská atmosféra“. Mnoho dotázaných přiznala, že právě lidé kolem nich jsou hlavním důvodem, proč ve firmě zůstávají i přes nespokojenost s platem, benefity nebo vedením.

Loajalita ke kolegům

„Loajalita českých zaměstnanců tak směřuje primárně ke kolegům a samotné náplni práce, nikoliv k instituci nebo firemní značce,“ uvedl Michal Španěl, analytik portálu JenPráce.cz. To platí napříč obory – u manuálních profesí navíc kolektiv často kompenzuje horší podmínky ještě výrazněji.

U takzvaných „bílých límečků“, mezi něž patří kancelářské, kvalifikované profese v IT, financí nebo marketingu, hraje významnou roli v posilování spokojenosti možnost práce na dálku. Home office je v recenzích zmiňován mnohem častěji v pozitivním než v negativním kontextu.

Právě práce nad dálku se také často objevuje i mezi návrhy, co by měl zaměstnavatel zlepšit. V profesích, kde se pracuje převážně u počítače, funguje flexibilita a částečný home office jako silný nefinanční benefit.

Podle Michala Španěla z JenPráce.cz Wellbeing Index 2025 potvrdil, že spokojenost zaměstnanců není možné vyřešit jedním benefitem ani jednorázovým navýšením mezd. Klíčovou roli hraje důvěra, kvalita vedení a schopnost nabídnout lidem srozumitelnou a smysluplnou perspektivu.

„Dobrý kolektiv dokáže firmu podržet jen do určité míry. Pokud ale chybí důvěra ve vedení a funkční systém, dlouhodobě to stačit nebude,“ dodal Španěl.

Odměna za nemoc

Advokát Václav Vlk z poradenské společnosti Rödl upozornil faei.cz na další problém, který se objevuje ve vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. A tím je vyplácení bonusů těm, kteří v daném roce chodili do práce ve zdraví i v nemoci, a vzorně tak plnili docházku.

Takzvaný přítomnostní bonus motivuje zaměstnance k „přecházení“ nemocí, což může škodit jejich zdraví a ohrožovat kolegy na pracovišti. Podle Vlka jde o učebnicový příklad diskriminace podle zdravotního nebo rodinného stavu, a tím i nekalou praktiku z pohledu zákoníku práce.

„Bonusy za to, že zaměstnanec dorazí do práce i přes nemoc, jsou vůbec nejčastějším zjišťovaným případem diskriminace na pracovišti podle Inspekce práce,“ poznamenal Václav Vlk. A dodal:

„Odměna za odpracování plného fondu pracovní doby se ovšem netýká jen neschopenek, ale i toho, že si zaměstnanec nebere volno například na ošetřování člena rodiny, či další úlevy, na které má ze zákona právo,“ dodal Vlk.

Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Zavřít reklamu