Je to jedna z podmínek pomoci ze strany státu, vedle účasti akcionářů na záchraně – ti by měli do firmy nalít 1,6 miliardy korun. Záchrana sice ještě není definitivně odklepnuta, ale pravděpodobně k ní dojde. Dopravce by měl od státu získat garanci za úvěr, nejspíše půjde o 850 milionů korun. Záchranu Smartwings podporuje také prezident Miloš Zeman.
Rozhodnutí akcionářů Smartwings podílet zmíněnou částkou 1,6 miliardy korun na záchraně dopravce výrazně zvyšuje šanci, že vláda pomoc poskytne. Při spoluúčasti akcionáři bude takový krok vlády politicky průchodnější a je možné, že záchrana už je předjednána a stát ji podmínil právě větším zapojením akcionářů.
Z principiálního hlediska pomoc Smartwings opodstatnění má. Koronavirová krize totiž není běžná očistná krize, není to krize tržní. Je to „státní krize“. Trh před ní fungoval, stát jej však „vypnul“, byť ze zdravotních důvodů. A dobře fungovaly také Smartwings – dosahovaly zisku, což svědčí o jejich celospolečenské přínosnosti.
Při propuknutí koronavirové krize existovaly v zásadě dvě možnosti. Buď vláda ponechá trh, aby se novým podmínkám přizpůsobil. Aby se tedy přizpůsobil podmínkám „poloválečné“ situace koronavirové krize.
Nebo vytvoří iluzi, že trh nevypnula a že se v něm peníze točí dále. Trh se tedy nebude muset přizpůsobovat něčemu, co je stejně dočasné. Iluzi, že trh jede víceméně normálně dále, může vytvořit pouze právě stát. Na dluh. Nikdo jiný si nemůže půjčit tak levně a v takovém objemu. Takhle dnes prostě fungují mezinárodní finance.
Z hlediska daňového poplatníka je podstatné to, že výsledkem celé současné situace bude dluh tak jako tak. Zmíněné přizpůsobení trhu znamená to, že budou bankrotovat živnostníci, firmy i podniky, které v podmínkách „státní krize“ neobstojí. Budou tedy bankrotovat ti, včetně Smartwings, z jejichž hrubého zisku se platí třeba starobní důchody. Když zbankrotují, bude místo nich muset platit penze opět stát – tedy na dluh, protože stát sám žádné peníze nevydělává.
A v tom je pointa. Pro daňového poplatníka bude nakonec levnější dluh vzniklý vytvořením iluze nadále fungujícího trhu než dluh vzniklý hromadnými bankroty podnikatelů a firem. Proto je teď správná doba se zadlužit.
Němci plánují růst veřejného dluhu z 60 na 75 HDP. Pokud ten český vzroste ze současných zhruba 30 na 45 procent, je to stále přijatelné řešení. Je třeba především zabránit vyhladovění podnikatelů a firem, na nichž je celá ekonomika tak či onak závislá.
Jestliže ovšem takto stát zabraňuje vyhladovění řadové OSVČ nebo třeba „pekaře na rohu“, principálně je správné, když už se rozhodl zachraňovat, pomoci také firmám typu Smartwings. Nebo snad má být Smartwings diskriminována oproti běžné OSVČ tím, že jde o velkou společnost?
Firmám typu Smartwings pochopitelně nemůže stačit záchrana v podobě Pětadvacítky nebo půjček z programů Covid. Smartwings je vysoce specifická firma, která prostě potřebuje vysoce specifický druh záchrany.
Měl by to však být trh, a nikoli úředník – ten, který „vypnul“ trh – kdo rozhodne o tom, zda má Smartwings dále přežít, či ne. Za tím účelem je ovšem aerolince pomoci do té doby, než bude trh opět uspokojivě fungovat a zákazníci na něm budou opět moci svým „hlasováním platební kartou“ určit, která firma či aerolinka přežije a která nikoli.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
