Rusům, kteří se vyhnuli odvodu, se v současnosti finančně nebývale daří, což jen upevňuje jejich podporu Putinovu režimu. Ruská ekonomika se ale přehřívá a „nejsou lidi“. Domácnosti uskutečňují celkem vydatnou spotřebu, zatímco jsou přitom schopny ještě navyšovat úspory. Mají peníze na oboje.
Šéfka ruské centrální banky Elvíra Nabiullinová proto poznamenává, že jde o věru „mimořádnou situaci“. Výrobu klíčových zbraní navýšilo Rusko několikanásobně, přičemž tento mocný impuls se přelévá do dalších částí ekonomiky.
Sankce na ruský vývoz jsou nevynutitelné, jak konstatují samotné západní organizace. Ruský dluh se má minimálně až do roku 2029 udržet velice nízko, pod úrovní 25 procent hrubého domácího produktu (HDP), jak plyne z nové prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF). Bude tak i za pět let bezmála pětkrát nižší než třeba dluh Francie.
Pokud chce Západ ve střetu s Ruskem uspět, musí sundat růžové brýle vyhlížející brzké ruské hospodářské zhroucení. Musí si přiznat třeba to, že sankce sice možná zabraly na Gazprom, ale na Rusko jako celek zatím příliš ne.
Čím dříve Západ růžové brýle sundá, tím dříve bude sám schopný přejít na ekonomický režim více odpovídající válečným potřebám. V něm už Rusko je. A právě válečná ekonomika je, jak vidíme, Rusku mocným růstovým impulsem. A že je válečná ekonomika neudržitelná? Možná ano, možná ne. To uvidíme, až pokud – pokud vůbec – se Rusko vážně zhroutí. Zatím tomu ale nic moc nenasvědčuje.
A nezapomeňme: Z Velké hospodářské krize 30. let dostal podle řady ekonomů Spojené státy nikoli Rooseveltův Nový úděl, ale teprve až válečné zbrojení spjaté se druhou světovou válkou. Není radno podceňovat soupeře. A není radno podceňovat potenciál válečné ekonomiky a zbrojení být impulsem širšímu a trvalejšímu ekonomickému růstu.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
