Přestože na příjmové straně státního rozpočtu došlo k meziročnímu růstu o 69,2 miliardy korun, kvůli dramatickému nárůstu výdajů o 99,3 miliardy korun to nestačilo k dosažení přebytkového či alespoň vyrovnaného hospodaření. Rychlejší růst výdajů oproti příjmům státního rozpočtu prozatím neohrožuje dodržení plánované výše schodku pro letošní rok. Do budoucna by se však tato tendence mohla ukázat jako silně zatěžující pro vývoj celých veřejných financí.
Na příjmové straně veřejných rozpočtů, která kromě příjmů státního rozpočtu zahrnuje všechny příjmy se sdílených daní a odvodů, dominuje výběr odvodů na sociální zabezpečení. Na něm se za období od ledna do srpna 2019 vybralo celkem 365,7 miliardy korun, což je o 8,2 procenta více než ve stejném období před rokem. K podobnému nárůstu o 8,1 procenta došlo i u odvodů na veřejné zdravotní pojištění, kde se vybralo 147,1 miliardy korun. Příjmová strana veřejných rozpočtů je pozitivně ovlivněna růstem mezd a zvyšující se zaměstnanosti. To se projevuje i na výběru daní.
Přesně 40,6 procenta výdajů státního rozpočtu je vynakládáno na sociální dávky, kde nejvyšší položku o velikosti 313,8 miliardy korun tvoří důchody. Vzhledem k plánovanému růstu rodičovských příspěvků a průměrné výše důchodů od příštího roku lze předpokládat, že výdaje na sociální dávky se budou dál skokově navyšovat. Rovněž si lze všimnout meziročního růstu investic. Za osm měsíců letošního roku se proinvestovalo 68,5 miliardy korun, což je o 20,1 miliardy korun více než ve stejném období před rokem. Nárůst investic o 41,4 procenta lze hodnotit pozitivně, protože pomáhá udržovat solidní tempo růstu naší ekonomiky.
Autor je hlavní ekonom společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
