Z hlediska struktury se na květnovém zotavení podílely oba hlavní segmenty. Pozemní stavitelství si meziměsíčně (SWDA) připsalo 0,9 procenta a zmírnilo meziroční pokles z dubnových -5,3 procenta na -1,5 procenta.
Inženýrské stavitelství si polepšilo ještě o něco více, když si během letošního pátého měsíce připsalo 1,5 % (SWDA), meziročně je výroba v tomto segmentu nižší již o 5,8 procenta po dubnových -9,4 procenta.
Na dosavadní letošní výkonnosti stavebnictví je patrná stagnace tuzemské ekonomiky, kvůli vyšším úrokovým sazbám dražší financování a obecně zvýšená nejistota. Za prvních pět měsíců letošního roku je na tom stavební produkce meziročně o 2,8 procenta hůře.
Problém je zejména na straně nízké investiční a aktivity a tedy inženýrského stavitelství, které je letos dosud meziročně v mínusu o plných 8,8 procenta.
S námi předpokládaným mírným oživěním ekonomiky jako celku ve druhé polovině letošního roku počítáme s celoročním růstem stavebnictví, a to o mírné jedno procento.
Statistiky nově vydaných stavebních povolení sice ukázaly na jejich celkový meziroční pokles o 11,4 procenta, orientační hodnota povolených staveb ale byla o 16,1 procenta vyšší.
Dosavadní nevýrazný výkon ve stavebnictví je doprovázen mírným poklesem zaměstnanosti. Ta se v květnu meziročně snížila o 0,7 procenta. Vzhledem k tuzemskému vysoko inflačnímu prostředí činil meziroční růst nominálních mezd 11,3 procenta.
Příliš povzbudivý není pohled na rezidenční statistiky. V květnu bylo sice meziročně dokončeno o 3,1 procenta bytů více, ovšem pokud jde o zahájení staveb nových bytů, byl zaznamenán propad o více než třetinu. Svou roli zde ale sehrála vysoká statistická základna, když loňský květem byl z toho pohledu rekordní.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
