Zkušenosti z více než 170 tisíc projektů v 75 zemích ukazují, že když se technologie používají systematicky, přinášejí hmatatelné výsledky: Vyšší produktivitu, méně chyb a přesnější dohled nad náklady.
Rychlejší, přesnější a méně chybová výstavba není důležitá jen pro firmy. Může ovlivnit i dostupnost bydlení, která patří k největším problémům českých měst. Každé zdržení, chyba a přepracování zvyšují finální cenu projektu – a tím i bytu, který si pak lidé kupují nebo pronajímají.
Pokud se podaří digitalizací snížit počet víceprací a zefektivnit koordinaci, může to znamenat úspory v řádu procent, které se v konečném důsledku projeví v cenách novostaveb.
Digitální nástroje tedy nejsou jen vnitrofiremní záležitostí, ale mohou být i součástí širší odpovědi na otázku, proč je v Česku tak drahé bydlení. Digitalizace přitom neznamená nahrazení lidí, jde o to, aby každý krok byl dohledatelný, měřitelný a snadno navazoval na další.
Rostoucí ceny a málo lidí
Ceny rezidenčních nemovitostí v zemích EU vzrostly od roku 2015 do prvního čtvrtletí 2024 o 53 procent, stavební náklady od pandemie o více než 30 procent. Téměř 80 procent developerů hlásí další růst nákladů a přes 70 procent označuje ceny materiálů za zásadní problém.
K tomu se přidává chronický nedostatek lidí. Třetina stavebních firem uvádí, že nemá dost pracovníků, aby zvládla své zakázky. Starší generace odborníků odchází a mladší se o stavební profese příliš nezajímají.
Proto se dnes klade důraz na procesy, které umožní předat znalosti a řídit kvalitu i v menších týmech. Digitalizace pomáhá sjednotit komunikaci, zkrátit zaškolování a hlídat průběh stavby v reálném čase.
Ztráty způsobené chybami a nedodělky dosahují podle odhadů až 1,8 bilionu dolaru ročně. Nejde o velké havárie, ale o drobné nepřesnosti, které se časem násobí. Vizuální dokumentace – tedy průběžné pořizování fotografií a 360° záznamů – umožňuje tyto problémy zachytit dříve, než narostou do rozměrů oprav.
Tam, kde se systém používá důsledně, se objem přepracování drží pod pěti procenty rozpočtu. Týmy mají jasný přehled o tom, co se kde dělo, a mohou rychle reagovat. Zároveň získávají pevný důkazní materiál pro investory nebo pojišťovny.
Umělá inteligence pomáhá, ale chce pořádek
Umělá inteligence (AI) už není jen experiment. Na stavbách pomáhá porovnávat 3D modely s realitou, vyhodnocovat data a upozorňovat na odchylky od plánu. Problémem ale zůstává, že 77 procent firem stále nemá sjednocené datové standardy. Bez kvalitních vstupů umí AI vyhodnotit jen chaos.
Základem proto bude „digitální disciplína“ – schopnost udržovat data úplná, aktuální a srozumitelná pro všechny. Kdo ji zvládne, bude mít výhodu nejen při řízení stavby, ale i při jednání s bankami či investory, kteří začínají požadovat detailní a ověřitelné informace o průběhu projektů.
Do roku 2030 má Evropská unie snížit emise o 55 procent oproti roku 1990. To se dotkne i stavebnictví, které bude muset prokazatelně doložit, jaké materiály a technologie používá. Digitální evidence umožňuje tyto informace sledovat, archivovat a později je použít pro certifikace nebo při prodeji nemovitosti.
Udržitelnost se tak přesouvá z prohlášení do reality, nebude stačit říct, že je budova „zelená“, ale bude nutné to doložit konkrétními daty.
Etapu zavádění digitálních nástrojů už má stavebnictví za sebou. Nyní přichází fáze jejich každodenního používání. Digitalizace se tak stává základem řízení, podobně jako účetnictví nebo plánování rozpočtu. Pomáhá firmám pracovat přesněji, předvídatelněji a s menším rizikem chyb.
Rok 2026 proto může být pro stavebnictví přelomem. Ne tím, že by se objevily nové technologie, ale tím, že se konečně začnou používat naplno. A pokud díky nim vznikne méně chyb a úspory se promítnou i do cen bytů, bude to změna, kterou poznáme všichni – nejen ti, kdo na stavbě pracují.
Autor je manažer společnosti PlanRadar
(Redakčně upraveno)
