Zatímco pozemní stavitelství rostlo svižnějším meziměsíčním tempem o 1,5 procenta, inženýrské stavitelství pokračovalo ve výrazném meziměsíčním poklesu o 2,4 procenta. Významným hybatelem produkce inženýrského stavitelství jsou přitom vládní investice, jejichž realizace letos vázne.
Ve stavebnictví jsme doposud neviděli významnější odražení ode dna, jak tomu bylo v převážné části ostatních odvětví. Vliv mohla mít v důsledku pandemie zvýšená míra nejistoty, téměř nefungující stavební úřady, které ještě více zbrzdily již tak zdlouhavé povolování staveb, chybějící zahraniční dělníci, a v neposlední řadě aktuálně pozorovaný strmý růst cen stavebních materiálů. Ty, nejen že jsou výrazně dražší, v některých případech ale schází úplně.
Slavně se nevyvíjel ani počet nově vydaných stavebních povolení. Ten totiž po výrazném předchozím nárůstu meziměsíčně o 7,2 procenta v září klesl o 8,2 procenta. Meziročně byl vyšší o jedno procento, s ohledem na již zmíněnou nízkou srovnávací základu však rozhodně nelze považovat tento výsledek za uspokojivý.
Z hlediska řešení stále více akutního nedostatku bydlení je alespoň dobrou zprávou rychle rostoucí počet nově zahájených bytů. Ten se v září zvýšil meziročně o 57,3 procenta. I s ohledem na toto výrazné číslo však bude zřejmě nabídka bydlení i nadále zaostávat za silnou poptávkou po něm.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
