To estonská premiérka Kallasová jedná prozíravěji. Při své nedávné návštěvě Washingtonu se neopomněla setkat také s klíčovými Trumpovými spojenci. Estonsko si – na rozdíl od šéfky ECB – totiž dobře uvědomuje, jak zásadní může být získat Trumpa na svoji stranu, pochopitelně zejména s ohledem na válku na Ukrajině a další osud NATO.
I pro českou bezpečnost mohou být brzy zásadní dvě věci: Dobré vztahy s Trumpem a plnění závazků vůči NATO, tedy zejména ona dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na armádu, které dobré vztahy s Trumpem podpoří jako máloco jiného.
Také proto je nyní zcela nemístné řešit vstup ČR do eurozóny. A nejen proto, že „šéfka eura“ se dopouští nemístních výroků, jež potenciálně ohrožují bezpečnost Česka.
Vstup do eurozóny by Česko přišel na nemalé desítky miliard korun jen na „vstupních nákladech“ a potenciálně by tak mohl ohrozit plnění finančních závazků vůči NATO (jež Česko neplnilo soustavně od roku 2005, pozn. aut.). A narušit tak dobré vztahy s Trumpem.
Pokud se Trump rozhodne opustit NATO, jak dříve hrozil, to poslední, co ho bude zajímat, je, zda Česko platí eurem nebo korunou. Euro není žádnou bezpečnostní pojistkou vůbec ničeho. Pokud už něco, tak s ohledem na zmíněný výrok Lagardeové ECB dokonce bezpečnost Česka spíše podrývá, než aby ji upevňovala.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
