Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.
Pokud tedy propad akcií z prvních dubnových dní letošního roku byl fakticky důsledkem činů jediného muže, amerického prezidenta, jehož konání navíc ještě může být shledáno protiprávním, pak akciový propad těchto dní nelze svést na žádnou konkrétní osobu.
Žádná konkrétní osoba jeho příčiny tedy ani nemůže „odložit“, žádný soud je nemůže zvrátit. Z tohoto hlediska je tedy nynější propad potenciálně závažnější než ten ze začátku dubna, vlastně nejzávažnější za více než posledních dvanáct měsíců.
Stěžejní ukazatel světových akcií, index MSCI All Country World Index, tento týden odepisuje takřka tři procenta. To je nejvíce právě od zmíněného 4. dubna. Páteční obchodování na asijských trzích varovalo, že pokles z předchozích dní se může protáhnout.
Důvodem vleklejšího propadu světových burz je zejména obava z bubliny umělé inteligence (AI). Nejhodnotnější světová firma, Nvidia, sice tento týden oznámila čtvrtletní výsledky, které překonaly očekávání analytiků, avšak ani to nestačilo, aby se celé odvětví umělé inteligence vzepjalo k lepšímu výkonu.
Sama Nvidia ve čtvrtek ztratila 3,2 procenta. Investoři se totiž obávají, že akciová ocenění firem ze segmentu umělé inteligence jsou už až moc vysoká a že je bude obtížné podepřít reálnými výsledky, i přes masivní investice do datových center a další infrastruktury a technologií spjatých s rozvojem umělé inteligence.
Dosud zřejmě nejzřetelněji se zhmotňuje obava trhu, že investice do umělé inteligence jsou už nyní až příliš masivní na to, aby vykázaly uspokojivou návratnost. Například cena pojištění proti platební neschopnosti společnosti Oracle v těchto dnech prudce vyskočila nad běžnou cenu takového pojištění na trhu (viz graf Bloombergu, pozn. aut.).
Oracle masivně investuje do datových center a uskutečňuje i další velké investice do AI, zároveň je z hlediska hodnocení svého dluhu zranitelnější než přece jenom rozkročenější giganti typu Microsoftu či Alphabet. Takže v případě splasknutí bubliny umělé inteligence půjde pojištění proti platební neschopnosti a předlužení Oraclu zvláště „na dračku“. A investoři na to začínají houfně sázet…
Negativní nálada kolem umělé inteligence stahuje náladu celého trhu, nejen v USA, ale celosvětově. Akciový trh USA vykazuje suverénně nejvyšší podíl na celkové tržní kapitalizaci všech burz světa, a navíc je v současnosti z historického hlediska mimořádně koncentrovaný.
To znamená, že na jeho tržní kapitalizaci má nebývale vysoký podíl hrstka společností, technologických gigantů, jaké představují zmíněné Nvidia, Microsoft a Alphabet a pár dalších. Tito giganti tak či onak mohutně investují do AI, takže pokud by na se na trhu trvaleji uhnízdil strach, že návratnost takových investic je diskutabilní, budou akciové trhy v USA a ve světě dále klesat.
Takovému temnému scénáři nahrává také to, že trh přehodnocuje své sázky na prosincové snížení základní úrokové sazby v USA. Nová čísla z amerického trhu práce, který vykazuje znaky stabilizace, nezvrátila trend posledních dní, který spočívá v poklesu pravděpodobnosti přisuzované prosincové redukci dané úrokové sazby.
Americká centrální banka (Fed) totiž poměrně zřetelně vyzdvihuje možná inflační rizika takového kroku. Vyšší úrokové sazby opět představují problém i pro zmíněné technologické giganty. Zdražují jejich masivní investice a jejich financování a zároveň ve výhledu možná výraznější inflace ukusuje z jejich zisků. Tím se otázka návratnosti jejich obřích investic do AI ještě dále problematizuje.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
