U služebních cest to tak jednoduché není. Zaměstnanci musí často v místě zůstat, aby dokončili zakázku. Jak Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělila ERV Evropská pojišťovna, praktickým prvkem ochrany zaměstnanců je bezpečnostní asistence.
Pomáhá klientům, kteří se ocitnou v ohrožení – například při napadení, únosu, vydírání nebo právě při teroristickém útoku. Specializovaný tým zajišťuje okamžitou podporu, doprovod do bezpečí, repatriaci, případně i přemístění do jiné lokality. Pak může pokračovat následná péče včetně psychologické podpory či krizového poradenství.
Firmy potřebují jistotu
„Příkladem je případ klienta v Turecku, kde došlo poblíž hotelu k teroristickému útoku. Finanční ředitel jedné z českých firem okamžitě kontaktoval naši bezpečnostní asistenci a byl evakuován do bezpečí,“ uvedl Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace ERV Evropské pojišťovny.
Podle něj šlo o ukázkový příklad toho, jak může rychlá reakce a profesionální podpora rozhodnout o zdraví a psychické pohodě zaměstnance. Firmy potřebují jistotu, že jejich pojistná ochrana platí i v rizikových nebo nestabilních podmínkách.
„Právě proto je důležité, aby firmy kladly důraz na kvalitní pojištění, které zohledňuje i mimořádné okolnosti a poskytuje pracovníkům ochranu i v nestandardních situacích,“ dodává Vlastimil Divoký. Firmy dnes očekávají, že pojištění bude přesně odpovídat jejich potřebám.
Běžně se proto nabízejí různé pojistné balíčky, které zohledňují region, kam zaměstnanec na služební cestu vyráží, profesní zaměření pracovníků, charakter služebních cest i specifické požadavky klienta.
Díky tomu mohou zaměstnavatelé nastavit rozsah a limity pojistné ochrany přesně podle svých potřeb, zahrnout právní podporu, bezpečnostní asistenci či další doplňkové služby – na rozdíl od běžného cestovního pojištění.
Škody za miliony korun
Ostatně škody ze služebních cest běžně bývají o vysoké desítky procent vyšší než u běžného cestovního pojištění. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) sice počet služebních cest klesá, závažnost pojistných událostí však zůstává vysoká. Jde o vůbec nejdražší škody, které běžně dosahují milionových částek.
Podle zákoníku práce nese zaměstnavatel odpovědnost za škody, které vzniknou zaměstnanci při práci. V praxi to znamená, že musí zajistit bezpečné podmínky a odpovídající pojištění.
Platí to zejména u zahraničních cest. I data ERV Evropské pojišťovny dokládají, že náklady na léčbu, převoz či právní pomoc mohou být skutečně enormní. Dvě její největší škody se jejích pojištěncům staly právě na pracovních cestách.
„Nedávno jsme řešili případ klienta v Kanadě, který při práci s dronem utrpěl mozkovou mrtvici. Po několikaměsíční hospitalizaci se náklady vyšplhaly na zhruba sedm milionů korun,“ sdělil Vlastimil Divoký.
Zatímco průměrná výše léčebných výloh u všech druhů pojištění vloni činila 9 943 korun, u firemního pojištění dosahovala 18 560 korun, tedy o 87 procent více. U běžného pojištění se obvykle řeší drobné zdravotní potíže, u firemních klientů to jsou vážné a nákladné případy.
Dříve sice při výběru cestovního pojištění byla mezi firmami hlavním kritérium cena, dnes se zaměřují především na kvalitu a rozsah služeb. „Firmy chtějí mít jistotu, že když už k pojistné události dojde, zvládne ji pojišťovna vyřešit rychle a profesionálně,“ řekl Vlastimil Divoký.
Důvěra a loajalita zaměstnanců
Na zahraniční cesty často vyjíždějí například zaměstnanci české pobočky společnosti Siemens. „V posledních letech se sami začali více zajímat o to, jak o ně bude v případě nečekané události v cizině postaráno,“ uvedla manažerka společnosti Jana Schucková.
„Zajistit jim bezpečí na cestách a kvalitní péči při zdravotních problémech je pro nás klíčové,“ dodala. Podle specialistů na lidské zdroje firmy, které myslí na bezpečnost svých zaměstnanců, nejen minimalizují rizika a finanční ztráty, ale také posilují důvěru a loajalitu svých zaměstnanců.
Že se pojištění do zahraničí vyplatí, dokládají rovněž zkušenosti KB Pojišťovny. Například akutní zánět slepého střeva jednoho klienta v Thajsku a následná operace a hospitalizace vyšly na více než 300 tisíc korun. Léčba zánětu žlučníku v Kanadě dokonce překročila 530 tisíc.
