Pracovním úrazem se podle zákoníku práce rozumí poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim „nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“. O pracovní úraz jde také v případě, že k němu dojde pro plnění pracovních úkolů.
1. Zaměstnavatel je povinen v případě pracovního úrazu zaměstnanci uhradit škodu nebo nemajetkovou újmu. Rozhodnutí o uznání pracovního úrazu je plně v kompetenci zaměstnavatele.
2. Ne všechny úrazy v pracovní době jsou automaticky pracovními úrazy. Musí být jasně prokazatelná souvislost mezi plněním úkolů a úrazem.
3. Cesta do zaměstnání není považována za plnění pracovních úkolů a případný úraz tudíž není pracovním.
Nemusíme si tak rovnou představovat děsivé pády z výšky nebo zranění při elektroinstalaci. Může k němu dojít při cestě do vedlejší kanceláře, pokud si u ní vymknete kotník. Seznam nemocí z povolání je uveden ve zvláštním právním předpisu.
Jde o choroby vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
Podle údajů Státního úřadu inspekce práce je nejrizikovějším prostředím stavební a zpracovatelský průmysl. Nejčastěji úrazy potkávají nováčky, kteří s prací nemají velké zkušenosti, nebo pak naopak matadory, kteří při rutinních pracovních úkonech ztrácejí pozornost.
Stoupající tendenci mají onemocnění spojená s prací na počítači, typicky syndrom karpálních tunelů. Zejména vedoucí zaměstnanci také často trpí psychickými problémy v důsledku nadměrného pracovního vytížení. V některých případech tak může být jako pracovní úraz kvalifikován i infarkt nebo mrtvice.
Ve hře alkohol? Na odškodnění zapomeňte
Rozhodnutí o uznání, či neuznání pracovního úrazu je plně v kompetenci zaměstnavatele. V případě, že by došlo k rozporu mezi ním a postiženým zaměstnancem, je třeba jej řešit soudní cestou. Orgány inspekce práce do těchto sporů zasahovat nemohou.
Každý zaměstnavatel, který má alespoň jednoho zaměstnance, musí být ze zákona pro případ své odpovědnosti pojištěn. Odškodnění pak pojišťovna vyplácí zaměstnavateli, nikoli přímo zaměstnanci.
Rozhodující jsou předpisy a další pokyny zaměstnavatele, zaměření na ochranu bezpečnosti, zdraví a života. I když zaměstnavatel udělal maximum pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je povinen škodu nebo nemajetkovou újmu nahradit.
Povinnosti škodu nahradit se zaměstnavatel může zprostit v momentě, kdy zaměstnanec svým zaviněním porušil předpisy nebo pokyny zajišťující bezpečnost práce, ačkoli s nimi byl důkladně seznámen. Odškodnění se nevztahuje ani na případy, kdy došlo ke zranění pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. V těchto případech musí být popsané důvody jedinou příčinou vzniku škody.
V případě, že jsou tyto skutečnosti jen jednou z příčin vzniku újmy, je možné se odškodnění vyhnout zčásti. Stejný postup platí v případě, že sice zaměstnanec neporušil předpisy, ale jeho jednání je možné považovat za lehkovážné. V těchto situacích je nutné, aby zaměstnavatel určil část, kterou ponese zaměstnanec, a to podle míry jeho zavinění.
O úrazu informujte hned
Zaměstnanec by měl v každém případě (pokud je toho schopen, pozn. aut.) neprodleně o vzniku úrazu informovat svého nadřízeného. Platí to i pro menší úrazy, se kterými pracovník „nechce obtěžovat“, ale které se mohou následně zkomplikovat. Nahlášení se zpožděním nebo odmítání lékařského vyšetření mohou následný proces výrazně zkomplikovat.
Nadřízený by měl úraz zanést do knihy úrazů a následně by měl být vyhotoven záznam o úrazu. Při zásadních pracovních úrazech je přivolána policie a Oblastní inspektorát práce, kteří na místě provedou šetření.
Náhrady i desítky let
Zaměstnanec má právo na to, aby mu zaměstnavatel poskytl náhradu zejména za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením i náhradu věcné škody a jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví.
Pokud zaměstnanci v důsledku úrazu klesl příjem, má právo požadovat náhradu za ztrátu výdělku. Takové náhrady mohou zaměstnanci ve zvlášť závažných případech plynout po celou dobu, než dosáhne věku pro odchod do starobního důchodu.
V případech, kdy si zaměstnanec musí platit léky, pomůcky nebo třeba pobyt v lázních, má nárok na jejich úhradu. Pravidlo je, že náklady musejí být naloženy účelně – tedy pokud na danou pomůcku máte nárok od pojišťovny, nepočítejte s tím, že vám její nákup zaměstnavatel proplatí.
Jestliže se vážný úraz výrazně zasáhne i do života příbuzných zaměstnance, mohou odškodnění nárokovat i oni. Částka za bolestné se odvíjí od tabulkového bodového systému, kdy jsou jednotlivé druhy zranění přesně odstupňovány. Celková kompenzace za újmy je velmi individuální; závisí nejen na rozsahu zranění, ale také na náročnosti léčby, následcích a dalších překážkách v uplatnění.
Není-li zaměstnanec schopen nadále vykonávat v důsledku úrazu svou dosavadní práci, je zaměstnavatel povinen ho přesunout na jinou pozici. V případech, kdy to není možné, smí zaměstnavatel pracovníka propustit, ale musí mu poskytnout odstupné nejméně ve výši dvacetinásobku průměrného výdělku.
Úrazy se dějí na pracovních cestách
Samotná skutečnost, že došlo k úrazu v pracovní době, z něj automaticky pracovní úraz nedělá. Musí být jasně prokazatelná souvislost mezi plněním úkolů a úrazem. U netypických úrazů je zásadním důkazem lékařský posudek, který příčinnou souvislost potvrdí.
Pokud jste teprve na cestě do zaměstnání, nebo jste již po pracovní době na cestě domů, neplníte přitom pracovní povinnost, a váš případný úraz není proto pracovní. Cesta do zaměstnání končí až vstupem do objektu zaměstnavatele, kde je zaměstnanec povinen podrobit se jeho pokynům.
Stejný princip se vztahuje na situace, kdy se jdete v polední pauze naobědvat nebo z práce odcházíte k lékaři. Podobně bude posuzována i situace, kdy sice v práci jste, ale úraz si způsobíte v důsledku toho, že po pracovní době zde pořádáte narozeninovou oslavu. Naopak v momentě, kdy jste na pracovních schůzce, plníte zde pracovní povinnosti a úraz bude posuzován jako pracovní.
Činnost, kvůli níž jste byli vysláni na pracovní cestu, je vždy plněním pracovních úkolů. Jsou jimi také všechny činnosti, které zaměstnanec v průběhu cesty vykoná na pokyn zaměstnavatele, případně z vlastní iniciativy, jestliže k jejich výkonu nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo nekoná-li proti výslovnému zákazu zaměstnavatele.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že zatímco úraz po cestě na nádraží, letiště nebo k autu za pracovní považovat nelze, případný úraz v samotném dopravním prostředku již tuto kvalifikaci splňuje.
Pracovním úrazem nebude ani újma vzniklá v místě ubytování, případně po cestě z ubytování na místo výkonu pracovní činnosti, například budovy, kde bude probíhat jednání. Ta bude posuzována stejně jako cesta do zaměstnání. Také v situacích, kdy si zaměstnanec během pracovní cesty vyřizuje svoje osobní záležitosti, na odškodnění může zapomenout.
