Tlak Erdogana tureckou centrální banku ke změně politiky nedonutil

Minulý týden opět turecká měna lapala po dechu. Zasloužil se o to růst úrokových sazeb na vyspělých zemích a opětovné volání prezidenta Erdogana po nižších úrokových sazbách. Erdoganovu nátlaku zatím vedení centrální banky odolává. Základní úroková sazba byla ponechána na 19 procentech a centrální banka zopakovala svůj závazek udržovat přísnou měnovou politiku do doby poklesu inflace.
Turci jako „uchovatele hodnot“ stále více volí dolary, eura či zlato, spíše než inflační tureckou liru. Ilustrační foto: Pixabay.com

Aktuálně je to jediné rozumné řešení, nechce-li centrální banka dovolit roztočení měnově inflační spirály. Červencová inflace navíc překvapila směrem nahoru a poskočila na 18,7 procenta, což ohrožuje závazek centrální banky udržovat kladné úrokové sazby.

Centrální bance by se mělo v následujících měsících ulevit. Vysoká srovnávací základna, stabilizace liry a ceny komodit indikují možnost částečného ústupu inflační tlaků. To by mohlo vytvořit malý prostor pro snížení úrokových sazeb v závěru roku, kterým by mohla centrální banka částečně uspokojit „sultána“. Jeho tlak na snížení úrokových sazeb se však bude stupňovat.

Volby v roce 2023 se blíží a popularita Erdogana i jeho strany AKP se potácí na mnohaletých minimech. Centrální banka by měla odolávat tlaku na snížení úrokových sazeb co nejdéle, neboť vysoké úrokové sazby jsou hlavním lákadlem pro zahraniční investory i samotné Turky, kteří jako „uchovatele hodnot“ stále více volí dolary, eura či zlato, spíše než tureckou inflační liru.

Autor je makroekonomický analytik Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena