Důvodem mírného nárůstu výnosu rakouských dluhopisů je spíše nejistota spjatá s povolebním vyjednáváním, které může být poměrně složité a zdlouhavé. Nejistota kolem vyjednávání tak převážila nad pozitivním efektem propadu Svobodných.
V zemích eurozóny se volební neúspěch protestní strany zpravidla pojí s poklesem výnosu dluhopisů, neboť je z hlediska investorů uklidněním. V Rakousku už jsou však zvyklí, protestní strana coby součást vládní koalice tam není ničím obzvláště nezvyklým.
Navíc chabý výsledek Svobodných prakticky vylučuje jednu z možných variant povolebního uspořádání, což ovšem jen zvyšuje nejistotu ohledně toho, jaká formace vlastně Rakousku povládne.
Poprvé v historii se do vlády mohou dostat Zelení. Kladou si ovšem jednoznačnou podmínku, že ochrana klimatu by se v takovém případě musela stát středobodem rakouské politiky. Opětovný nástup Zelených, po jejich propadu ve volbách roku 2017, signalizuje změnu priorit rakouské veřejnosti.
Klíčovou obavu již nepředstavuje ta z nezvládnuté imigrační politiky, kterou před dvěma lety dokázali ve volbách svým rekordním výsledkem kapitalizovat Svobodní. Naopak, do popředí zájmu se místo toho dostává obava z dalšího vývoje v oblasti klimatických změn. Z této obavy pochopitelně ponejvíce těží Zelení.
Rakousko nyní čekají povolební vyjednávání, která se dost možná protáhnou až do příštího roku. V posledních třiceti letech se jen jednou, v roce 1994, podařilo v zemi našeho jižního souseda dojednat koalici za méně než dva měsíce od voleb. Například v roce 1999 to trvalo dokonce čtyři měsíce.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
