Velkou sebedůvěru v oboru financí mají mladší respondenti (18–26 let), jejich znalosti jsou však paradoxně nejnižší. Ukazuje to průzkum investiční platformy Portu vypracovaný s agenturou IPSOS, který realizovala u příležitosti Světového dne spoření.
Index investiční gramotnosti zjišťuje úroveň vědomostí české populace v oblasti investic, spoření, rizika a akciových trhů. Průzkum, který realizovala investiční platforma Portu ve spolupráci s výzkumnou agenturou IPSOS, odhalil, že máme nízké sebevědomí v oblasti investic a spoření.
Sebedůvěra populace v investicích je nízká, tři čtvrtiny respondentů si příliš nevěří. Ukazuje se, že míra znalostí v oblasti investic a spoření roste s věkem. Mladí respondenti (18–26 let) si věří nejvíc, a naopak největší pochyby mají lidé ve věku 54–65 let.
Více než třetina z nich (36 %) se považuje za zcela nezkušené a neznalé investory, zatímco mezi mladými se tak vidí méně než pětina. Z hlediska pohlaví jsou sebevědomější muži, za zcela nezkušené investorky se považuje 38 % respondentek a jen pětina dotázaných.
Odhalen byl však velký nesoulad mezi tím, jak své znalosti respondenti sami hodnotí a jaké reálně prokazují. Ti, kteří se považují za velmi zkušené a znalé investory, se se svými vědomostmi umístili až na předposledním místě.
Dosáhli téměř shodný výsledek jako lidé, kteří se považují v oblasti investic za zcela nezkušené. Vyšší sebejistota mladších ročníků je neopodstatněná, jelikož jejich znalosti jsou paradoxně nejnižší.
Nejlepší znalosti napříč věkovými kategoriemi naopak prokázali starší respondenti (54–65 let). Co se týče pohlaví, vědomosti odpovídají sebedůvěře. Index investiční gramotnosti žen je výrazně nižší, než u mužů. Předpoklad, že lidé s vyšším vzděláním budou mít rozsáhlejší znalosti, se potvrdil. Nejlépe jsou na tom respondenti s ukončeným vysokoškolským vzděláním.
Z pohledu zastoupení jednotlivých krajů, nejlépe jsou na tom se svými investičními vědomostmi obyvatelé hlavního města, jejichž Index investiční gramotnosti dosáhl více než 120 bodů, za nimi se se 109 body umístili respondenti z Vysočiny.
O třetí příčku se dělí obyvatelé Libereckého a Plzeňského kraje se 101 bodem. Na opačném konci žebříčku se ocitli například zástupci Středočeského, Ústeckého nebo Karlovarského kraje – tedy regionů, které jsou často charakterizovány jako sociálně slabší a také s vyšší mírou exekucí. Vysvětlení lze hledat například v tom, že v těchto regionech řeší a zajímá se o problematiku investování menší procento lidí.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
