„Dnešní střední generace dobře vnímá příklady ve svém okolí a to, jak obtížné je nesoběstačným lidem ze starší generace zajistit dostupnou a důstojnou péči. Podle výzkumů o své blízké pečuje až pětina dospělých. Zároveň tito lidé vědí, že demografický vývoj hraje proti nim a stát se o ně v budoucnu nedokáže postarat,“ informoval výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
NN Životní pojišťovna už před dvěma lety uvedla, že podle tehdejších odborných propočtů se každý čtvrtý dospělý do věku 80 let stane závislým na pomoci druhých. Z reprezentativního průzkumu (v podmínkách ČR více než 1 000 respondentů, pozn. red.), který si v roce 2020 pojišťovna zadala, vyplynulo, že 70 procent respondentů uvědomuje, že se o sebe budou v případě potřeby muset postarat sami.
Demografické předpovědi příliš naděje nedávají. Vlivem stárnutí populace se v následujících 15 až 20 letech při zachování současných podmínek zdvojnásobí počet osob, které se dostanou do situace nesoběstačnosti, do 40 let se dokonce ztrojnásobí. Namísto dnešních přibližně 360 000 osob bude v roce 2060 pobírat příspěvek na péči 1,1 milionu lidí.
Z praxe je přitom evidentní, že příspěvek od státu odstupňovaný podle stupně nesoběstačnosti od 880 korun měsíčně (lehká závislost) do 19 200 Kč (úplná závislost) tak ideální potřebnou péči pokrýt nedokáže. Pokud je nezbytná celodenní péče ve specializovaném zařízení, je to třeba i dvojnásobek.
| Jak Češi vidí rizika v roce 2020 | V % |
| Neschopnost sebeobslužnosti ve stáří s finančními a časovými nároky pro příbuzné na zajištění trvalé péče | 73 % |
| Úraz bez trvalých následků | 71 % |
| Způsobení dopravní nehody a újmy na majetku/na zdraví někomu jinému | 65 % |
| Výpadek příjmu v případě závažného dlouhodobého onemocnění nebo invalidity | 56 % |
| Krátkodobá pracovní neschopnost | 56 % |
| Způsobení škody jinému člověku v běžném životě (nehoda na kole, při sportu, poškození cizí věci…) | 53 % |
| Úmrtí a související výpadek příjmu pro blízké členy rodiny (děti, manžel/ka) | 52 % |
| Nedostupnost kvalitní zdravotní péče, až ji budu potřebovat | 52 % |
| Požár domu/bytu, kde žiju | 49 % |
| Vytopení sousedů nebo vlastní domácnosti při havárii vody v místě mého bydliště | 48 % |
| Krádež mého vlastního vozidla | 46 % |
| Poškození, zničení domu/bytu, kde žiju v důsledku živelních škod (povodeň, vichřice, krupobití, tíha sněhu…) | 45 % |
| Zdravotní indispozice (úraz, nemoc) během zahraniční dovolené | 45 % |
Zdroj: ČAP
„Je tak přirozené, že se Češi obávají zátěže, kterou mohou přinést svému okolí. A že se tato obava prohlubuje,“ dodal Matoušek. V loňském průzkumu asociace obavy z nesoběstačnosti jako riziko ji vnímalo 59 procent Čechů. Dodejme, že podle průzkumu NN Životní pojišťovny si většina lidí ani neuvědomuje, jak nákladná může být péče o člověka, který se o sebe nedokáže sám postarat.
V tomto kontextu stojí za připomenutí průzkum projektu Poúrazová péče z roku 2017. Z jeho výsledků vyplynulo, že téměř polovina Čechů (45 %) není připravena na situaci, že by kvůli vážnému zranění při autonehodě mohla přijít o pravidelný měsíční příjem a že by si jejich léčení a rehabilitace vyžádaly další finanční náklady. Denně nebo téměř denně v ČR jezdí skoro dvě třetiny řidičů.
Podle aktuálního průzkumu ČAP vnímá jako riziko dopravní nehodu, kterou způsobí (a s tím spojenou újmu na majetku a zdraví, pozn. red.) 65 procent Čechů. „Ani tyto obavy nejsou úplně liché,“ konstatoval Petr Jedlička, pojistný matematik ČAP. Za posledních 12 let se, jak vyplývá ze statistik asociace, průměrná výše škody na zdraví i na majetku prakticky zdvojnásobila.
„V letošním roce se celkově zvýšil počet respondentů, které vnímají danou situaci jako riziko. A to v zásadě u všech událostí, které jsme sledovali,“ uvedla Jana Hamanová z výzkumné agentury SC&C, která průzkum pro Českou asociaci pojišťoven realizovala. Většinu situací tak jako rizikovou vnímá více než polovina Čechů a vzrostlo také vnímání rizikovosti u nedostupnosti kvalitní zdravotní péče.
